Pavel Ranc: Čím horší je odměňování zaměstnanců, tím schopnější musí být management

Otázka hodnocení a odměňování zaměstnanců je stále více skloňována zaměstnavateli i zaměstnanci. A to nejen proto, že v současné době roste poptávka po pracovní síle snad v každém oboru a zaměstnanci se nezřídka snaží diktovat si podmínky své práce. Právě na to, jak správně odměňovat zaměstnance, jsme se podívali s Pavlem Rancem, konzultantem ze společnosti Business Success.


Co je podle tebe dnes největší chybou firem v oblasti odměňování zaměstnanců?
Odměňování je oblastí, která byla vždy velice zásadní, protože výše mzdy je prvkem, který určuje výměnnou hodnotu odvedené práce. Mnoho zaměstnanců není svými zaměstnavateli hodnoceno jinak, než právě výší mzdy. A protože se nikdo nechce cítit nepotřebný, nedůležitý a opomíjený, tak na výši mzdy trvají lidé jako na zásadním faktoru své hodnoty, který jim umožňuje cítit se vyrovnaně i v ostatních oblastech života.

Člověk, který nic neumí a v ničem nevyniká, chce brát velkou mzdu alespoň proto, aby měl iluzorní pocit, že je to jinak. Kdybych měl popsat největší chybu firem (či manažerů, kteří o nastavení podmínek spolupráce rozhodují), tak by to bylo asi to, že tuto potřebu platu bez adekvátních výsledků akceptují, aby se nemuseli se zaměstnanci dohadovat.

Pavel Ranc z Business success

Pavel Ranc, trenér a konzultant Business success

Co přesně tím máš na mysli?
Představ si, že nastoupíš do výrobní firmy na pozici svářeč. Tvůj výsledek práce, říkáme mu produkt, je svařenec, který byl svařen bezchybně v souladu s výrobní dokumentací a byl předán k další pracovní operaci. A kdybys měla být spravedlivě hodnocena, na konci každého měsíce by ti tvůj vedoucí potvrdil, kolik bezchybných svařenců jsi vyrobila, a pokud za každý dostáváš určitou částku, tvoje mzda by byla násobkem tohoto počtu. Takový systém hodnocení by nevyvolával tlaky uvnitř firmy mezi jednotlivými zaměstnanci a nikdo by nikomu nezáviděl jeho mzdu. Výše každé mzdy by byla podložena konkrétní a jednoznačně doložitelnou produkcí.


Člověk, který nic neumí a v ničem nevyniká, chce brát velkou mzdu alespoň proto, aby měl iluzorní pocit, že je to jinak.

Zní to jednoduše, proč to tak firmy nedělají?
Ano, je to jednoduché. Firmy to nedělají hlavně proto, že ustupují tlaku méně schopných lidí, kteří by si tímto systémem nevydělali tolik, kolik chtějí, a tím by odkryli vlastní nedostatečnou schopnost produkovat. A proto se v mnoha firmách odměňuje počet odpracovaných hodin, i když není dost dobře možné určit, jak efektivně jednotliví zaměstnanci svou pracovní dobu využili. Vyvolává to řevnivost a demotivaci kvalitních lidí, protože ti lepší a produktivnější zaměstnanci stačí vyprodukovat násobky toho, co ti méně schopní za stejný čas.

A důsledkem je tedy to, že výsledky firmy jako celku jsou mnohem menší, než by mohly být, a firma potřebuje více zaměstnanců. Chápeš, že je to začarovaný kruh? Firma si nemůže dovolit platit dobře produktivní lidi, protože potřebuje peníze na mzdy i pro neproduktivní.

Takže to nejhorší je platit zaměstnance za odpracovaný čas?
Může být i hůř. Existuje ještě nespravedlivější systém, a to odměňovat fakt, že je zaměstnanec ve firmě zaměstnán. Jsi svářeč a máš proto plat 30 tisíc bez ohledu na počet odpracovaných hodin a bez ohledu na počet kvalitních svařenců, které jsi vyprodukovala.

Tento systém je katastrofální, protože pokud má zaměstnanec svůj příjem jistý, ať pracuje, nebo nikoli, nikdo ho nedonutí, aby převzal zodpovědnost a pracoval efektivně. Čím horší je systém hodnocení, tím lepší a schopnější musí být management.


Pokud má zaměstnanec svůj příjem jistý, ať pracuje, nebo nikoli, nikdo ho nedonutí, aby převzal zodpovědnost a pracoval efektivně.

Jak bychom měli správně nastavit plat zaměstnance?
Pokud si jeho šéf dokáže spočítat, jakou hodnotu má produkt této pracovní pozice a má přehled, za jakou cenu by tento produkt outsourcoval, může tak stanovit reálnou tržní hodnotu tohoto produktu a definovat výši mzdy. Samozřejmě, firma by se měla vždy snažit, aby byli její zaměstnanci levnější, než externí dodavatelé.

Důvodem je to, že vlastní zaměstnanec vyžaduje péči a stojí firmu mnohem více času díky personálním a manažerským procesům, které jsou spojeny s jeho zaměstnáváním. Takže, pokud externí firma dodá svařenec za určitou částku, musí nás stát jeho výroba vlastním svářečem méně. Samozřejmě do hry vstupují další faktory, ale tento by měl být nejzásadnější.

Performia-čím horší je odměnování zaměstnanců, tím schopnější musí být managment

Ale u pohovoru se ještě neví, jak bude zaměstnanec výkonný, a tak mu nemůže firma
předem říci, kolik bude brát.

Do rizika jdou vždy obě strany. U pohovoru je vhodný čas seznámit zaměstnance s metodikou hodnocení a odměňování a dát mu příklad toho, kolik si vydělají produktivní kolegové na stejné pracovní pozici. Pokud se mu líbí hodnocení za výsledky, je to dobrý signál, protože věří, že se mu jich podaří dosáhnout. Méně schopní lidé budou pravděpodobně trvat na jiném systému hodnocení, aby si zajistili jistotu příjmu.

Tady se láme chléb, zda firma ustoupí, aby zaměstnance získala a krátkodobě naplnila stavy počtu personálu. Pokud ustoupí, bude draze platit přetížením vedoucích pracovníků a fluktuací, což se projeví na pověsti firmy a samozřejmě výsledcích produkce.

Jak zaměstnancům ukázat fakt, že ovlivňují výši své mzdy?
Zapojit je do procesu sledování jejich vlastních výsledků. Nechat je počítat a bilancovat jejich produkci a stanovit přehlednou a jednoduchou metriku převodu výsledků produkce na výši mzdy. Ideální je, pokud si zaměstnanec sám dokáže spočítat, kolik bude brát.

Co dělat v situaci, kdy zaměstnanec žádá zvýšení svého platu?
Je dobré během motivačních či hodnotících pohovorů zaměstnanci ukázat, co vše mu firma již dnes dává. Objasnit jim souvislosti a ukázat, kolik vlastně firmu stojí, je nutné a je to prevence nespokojenosti s odměňováním.

Pokud má zaměstnanec kapacitu převzít ve firmě ještě další post, případně zvýšit míru své produkce a tím zvýšit svou hodnotu pro firmu, dá se požadavku vyhovět. Ale ustoupit vydírání je nekorektní a zvýšit plat za nic by bylo vrcholem nespravedlivosti vůči kolegům dotyčného pracovníka.

Jak zařídit, aby výkonný a dobrý zaměstnanec neodešel kvůli platu?
Demotivačních faktorů může být celá řada. Není to jen výše mzdy, důvodem odchodu může být i nedostatek pozornosti a uznání ze strany šéfa, může to být i nevyhovující pracovní prostředí či nespravedlivé hodnocení, nadržování neschopným a přehlížení zásluh.

Každý vedoucí by se měl vzdělat, aby byl připraven dělat svou práci manažera na 100 % a svým lidem vytvářel kvalitní pracovní podmínky a hodnotil je spravedlivě. Paradoxní je, že chápeme, že třeba lékař musí mít patřičné vzdělání a praxi, aby mohl operovat, ale zdá se, že vedoucího může dělat kdokoli. Firmy si musí uvědomit, že manažer je profese jako každá jiná a dá se dělat dobře, ale i špatně se všemi důsledky na motivaci zaměstnanců


PROFIL: Pavel Ranc

Pavel Ranc se již od roku 2003 jako konzultant věnuje oblasti managementu a organizování práce týmů a podílel se na desítkách úspěšných projektů v zavádění firemních struktur. Mimo velkého množství odborných článků a odtrénovaných seminářů napsal i publikaci s názvem „Jak hodnotit a odměňovat zaměstnance“.

Zdroj fotografií: archiv Business Success, Shutterstock

Chcete vědět jak udržet stávající tým?

Přihlašte se na náš klíčový seminář Jak vytvořit a udržet skvělý tým.


O autorovi článku

Barbora Hartmannová

Bára je kreativec v pravém slova smyslu a s nadšením se vrhá do nových nápadů. Zároveň má skvělý "marketingový čuch" na to, co nejvíce funguje, a schopnost to držet a nepustit. Jako někdo, kdo nese PR firmy, je absolutně na svém místě, protože Báru není možné nemít rád. Připravuje třeba časopis Dobrodružství personalistiky nebo články pro média a pravidelně vás seznamuje s tím, co je u nás nového.

Z PRAXE: Proč porozumění lidem zlepšuje manažerské schopnosti


Zapomeňte na ohraná klišé. Rozumět lidem není jen o vytváření společenských vztahů. Je to o odhalení potenciálu každého jednotlivce ve vašem týmu, je to společná cesta k cíli a je to také klíč k efektivnímu vedení lidí. Mohl by dirigent vést stohlavý orchestr, kdyby neznal dovednosti každého hudebníka? Pravděpodobně ano, ale poslouchat by se to nedalo. Stejně tak je tomu i v případě středního managementu. Zeptali jsme se několika zástupců českých firem, kteří vzdělávají své manažery právě v této oblasti, na to, co jim to přináší. Jste zvědaví?

celý článek

Jak ztratit kandidáta v deseti krocích


Boj o skvělé zaměstnance neutichl a firmy se předhání v tom, co jim nabídnout, aby je získali pro sebe. Možná i kvůli tomuto přístupu se některé organizace svým přístupem k výběrovému řízení nevědomky samy ochuzují o zajímavé uchazeče. Co dělají, že ztrácí u své cílové skupiny plusové body? Tady je deset chyb, které ve výběrových řízeních nejčastěji pozorujeme.

celý článek

5 nejčastějších chyb, které děláme v interní komunikaci


Interní komunikace je téma, o kterém se často mluví a píše, a přesto je stále žádané. Jako by mu firmy stále dostatečně nerozuměly. Základní otázkou není, jak interní komunikaci správně nastavit, ale proč se jí vůbec zabývat.

celý článek

Jak v lidech vzbudit chuť se rozvíjet


Máte ambice svou firmu rozvíjet? Pak vám je asi jasné, že bez toho, aby se rozvíjeli také lidé uvnitř ní, to nepůjde. Rozvoj je přirozený, pokud vychází z nějaké potřeby – to je v nás tak nějak odjakživa. Nezřídka se ale stává, že je ve firmě potřebný intenzivnější či rychlejší rozvoj jednotlivců nebo konkrétní skupiny. Když vám jde váš člověk naproti, a dokonce se na svůj posun těší, je to snadné, pokud se ale brání, nemáte velkou šanci.

celý článek