Personalistu ve firmě běžně máte. Ať už chcete, nebo ne

Ve společnosti není konkrétní osoba, která by měla na starosti nábor nových pracovníků, jejich efektivní zapracování a kontrolu nad kvalitou zaměstnanců. Nicméně každý šéf divize, oddělení nebo například mistr jím částečně je. Ve chvíli, kdy mu vzniká potřeba najít zaměstnance, nebo má pod kontrolou zapracování nováčka či řeší kvalifikaci jednotlivce, je vlastně personalistou. Otázkou je, zda je to opravdu efektivní, funkční a finančně výhodnější, než si dopřát ten „luxus“ a mít vlastního personalistu. Pojďme se na toto podívat blíže.


„Kdepak, máme jen 80 zaměstnanců, nepotřebujeme personalistu.“
„Jsme opravdu malá společnost se 46 zaměstnanci, nemáme potřebu personalisty.“
„Personalistu zatím nepotřebujeme, jsme jen menší výrobní firma o 100 zaměstnancích.“

Když toto slyším, napadá mě, že ať už je ve společnosti 5 nebo 500 lidí, firma personalistu vždycky má. Vždy tam je! Jen je rozkouskovaný mezi několik nebo dokonce několik desítek lidí. Jak to myslím? Podívejme se na jeden názorný příklad.

„Hašení“ místo průběžného přísunu kvalitních zaměstnanců

Šéf-personalista najímá „za pět minut dvanáct“ (někdy dokonce až po dvanácté), a kvůli tomu je velmi pod tlakem, potřebuje někoho ihned a udělá kompromis, který později může vyústit v problém, kdy je nutné další najímání. Toto je spojené s plýtvání časem šéfa a také s nadbytečnými finančními náklady.

Najímání jako hra v ruletu zvyšuje fluktuaci, mzdové náklady a nechuť expandovat

Šéf-personalista je odborník ve svém oboru, jeho pozornost je často fixovaná pouze na oblast odborných znalostí, a proto může snadno přehlédnout nějaké zásadní nedostatky uchazečů, nebo naopak potenciál jiných. Toto s sebou opět nese finanční a časové ztráty.

Jen okrajová kvalifikace zaměstnanců přináší drahé chyby

Šéf -personalista kvalifikaci zaměstnanců zpravidla řeší tak, jak přichází její nutnost. Bohužel velmi často až poté, co narazil na nedostatečnou kvalifikaci, která u zaměstnance vyústila v chyby. Velmi často z nedostatku času kvalifikace zaostává. Kvalifikací nemyslíme jen drahá externí školení, většina firem má to nejcennější know-how ve firmě, jen není využíváno. Umíte si asi představit, jaké ztráty mohou nastat v případě ne zcela kvalifikovaného personálu?

„Chcete obsadit pozici personalisty? Neřiďte se jen počtem zaměstnanců.“

Takže má odpověď na otázku „Mít či nemít svého personalistu?“ zní: U firmy téměř jakékoli velikosti je opravdový „luxus“ nemít personalistu. V dobách krize byla příčina toho, proč některé společnosti „přežily“ a jiné ne, hlavně v těchto věcech: 

  1. Dostatek kvalitních pracovníků zaměřených na výkon.

  2. Maximální využití potenciálu každého zaměstnance a maximální efektivita.

  3. Pravidelná kvalifikace, která zabezpečí maximální kvalitu a efektivitu práce. 

Když zvažujete oficiálně vytvořit a obsadit pozici personalisty, doporučuji tedy neřídit se jen počtem zaměstnanců. Spíše analyzujte to, jak u vás fungují výše zmíněné 3 body, a na základě toho budete mít jasno. Ale pozor! Aby to fungovalo, musíte mít na pozici personalisty tu pravou osobu. Osobu, která dokáže vyprodukovat to, co doopravdy oceníte.

Zdroj fotografií: Thinkstock

Chcete se naučit efektivně vybírat nové zaměstnance?
 

Přijďte na naši úvodní přednášku Jak efektivně vybírat zaměstnance a nekoupit zajíce v pytli.

Přihlásit se můžete ihned.
 


O autorovi článku

Lucie Spáčilová

Již od založení firmy má na starosti vývoj produktů, kvalitu a celkovou expanzi a životaschopnost společnosti. Práci bere jako hru a Performia je tak trochu její dítě.

Rutinér, milovník změn a vedení firmy. Vražedná kombinace, nebo příběh s dobrým koncem?


Sehrané vedení se vzájemným porozuměním i v době krize je úspěšnější nežli nesjednocené vedení, které se dohadovalo už před krizí. To je asi každému nad slunce jasné. Co když máme ale ve vedení dva úspěšné, rozumné manažery, z nichž je ale jeden milovníkem změn a druhý upřednostňuje rutinu a raději nic nemění? Je možné tyhle pohledy na věc sladit tak, aby se firma i se svými lidmi nerozpadla na kousky a oba si o sehraném vedení nemuseli nechat jen zdát? Podívejme se na jeden konkrétní příklad.

celý článek

Mårten Runow: To nejhorší řešení kritické situace je nedělat nic


Marten Runow už poznal příběhy tisíce firem, a proto jsme věděli, že jeho pohled na kritické okamžiky, které mnoho z nich prožívalo a prožívá, nám toto téma osvětlí i z dalšího úhlu. Co má dělat šéf firmy, když se firmě nedaří? Jak v tu chvíli zacházet s lidmi, které má na palubě? Nebo jak má šéf jako někdo, na koho jsou upřeny nejedny oči, ustát stres, který je s takovým obdobím nepochybně spojen? Pojďme si spolu s Martenem Runowem na tyhle otázky odpovědět

celý článek

Personalistka a šéf: Je důležité najít potenciál člověka a dále ho rozvíjet


Najít motivaci u svých lidí je základ úspěšného podnikání. Pokud zaměstnáváte zdravotně znevýhodněné osoby, může být hledání obtížnější. I přesto MYJÓMI družstvo invalidů, které se věnuje především ručním kompletačním a montážním pracím, zaměstnává bezmála čtyři stovky lidí s nějakým typem zdravotního znevýhodnění. Máme tu pro vás dvojrozhovor se spolumajitelem a současně předsedou představenstva MYJÓMI družstva invalidů Petrem Horkým a personalistkou společnosti Alenou Drábkovou.

celý článek

JAN COUFAL: Pokud firma nemůže fungovat bez vás, jste pro ni obrovským nebezpečím


Jestli se vám někdy zdálo, že jednoduchost je známkou slabosti, či dokonce neodbornosti, při rozhovoru s výkonným ředitelem společnosti CZECH PROMOTION group, s.r.o., by vás tohle zdání asi rychle přešlo. Jan Coufal je prototypem úspěšného, profesionálního a zároveň velmi lidského a skromného šéfa firmy, který vám velmi jasně a nekomplikovaně vysvětlí, že dělat chyby je to nejlepší pro váš růst.

celý článek