VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ: Skutečný klíč k úspěchu nebo nafouknutá bublina?

Jen málokdo by na otázku „Myslíte si, že má smysl vzdělávat se?“ odpověděl „Ne“. Ať už z vlastního přesvědčení, nebo prostě proto, že je vzdělávání obecně bráno jako pozitivní věc. Stejně jako cvičit nebo jíst ovoce.


Během své praxe v oblasti seminářů a tréninků jsem si všimla, že je skupina lidí, která vzdělávání uznává, ale spíše u druhých. Jakmile jde o ně samotné, priorita se snižuje a vždy je něco důležitějšího, co mají na práci. Nazvěme je „To není pro mě“.

Druhá skupina se má tendenci účastnit seminářů a konferencí spíše kvůli prestiži, než pro opravdové sebezlepšení. Tuhle skupinu můžeme nazvat „Jsem cool“. Titul nebo certifikát je pro ně pak důležitější než cokoli, co by je opravdu posunulo dál.

Se třetí skupinou je pro mě osobně spolupráce radostí. Jsou to lidé, kteří chtějí věci kolem sebe zlepšovat a rozumí tomu, že velmi často musí začít u sebe. Nazvěme je „Jdu do toho“. Nechtějí se vzdělávat pro samotné vzdělávání, chtějí něco získat. Co vlastně očekávají?

Výsledkem vzdělávání by mělo být porozumění. Porozumění je také zároveň to, co lidé přirozeně vyhledávají. Chtějí věcem rozumět.
 

Pokud absolvujete přednášku, seminář nebo jinou vzdělávací akci a výsledkem je zmatek nebo pocit, že je daný předmět komplikovaný a neuchopitelný, nebyl dosažen správný výsledek. Porozumění zvyšuje schopnost POZOROVAT, ROZHODNOUT SE a KONAT. Pokud to nejsilnější je dojem z přednášejícího, lektora nebo kouče, také to není ideální. Vaše vlastní poznání, uvědomění a znalosti, které dokážete použít v praxi a které přinášejí žádoucí výsledky, jsou právě výsledkem (produktem) vzdělávání.

Proč tedy investovat do vzdělávání?

Porozumění obecně způsobuje, že lidé stoupají v emocích vzhůru. Proto je ale důležité opravdové porozumění namísto získaného prestižního diplomu. Můžete si sami sebe vybavit v situaci, kdy se snažíte konat v oblasti, které nerozumíte – vaše emoce bude například strach, možná budete výrazně nevrlí a tak byste se našli na emoční úrovni antagonismu, nebo dokonce v apatii. Jsou oblasti, kde byste měli konat, ale nekonáte – to je apatie. Na druhé straně jsou oblasti, kterým opravdu rozumíte a kde nemáte problém pustit se do čehokoli, i když to nemusí být právě snadné. Váš přístup je jiný a to díky vyšší emoci, jako je například radost nebo silný zájem.

Proč chceme, aby naši zaměstnanci a kolegové měli vyšší emoce?

  • Hledají řešení. Vyšší emoce poskytuje jistý nadhled a osoba je schopna neponořit se do samotného problému, ale svou pozornost věnuje možným řešením. Pro tým i celou firmu je toto vysoce hodnotné.
  • Myslí analyticky. Nestandardní a překvapující situace dokáže kvalifikovaně vyhodnocovat a používají zdravý rozum. Nepřidělávají si tak další práci.
  • Jsou samostatnější. Nečekají jen na pokyny a vidí nové souvislosti a příležitosti.
  • Jsou iniciativní a zvyšuje se jejich zodpovědnost. Kritiku, které čelí, vnímají jako konstruktivní. Sami sebe vidí více jako příčinu toho, co se děje kolem nich, méně obviňují okolnosti nebo druhé.
  • Nejsou snadno manipulovatelní. Asi jste si všimli, jak někteří lidé snadno podlehnou špatným zprávám a konají spíše z pozice strachu než zdravého rozumu. Hezký příklad je „krize“, kdy i v oborech, které krizí nebyly postiženy, lidé jednali jako by byly. Vysoké emoce způsobí, že se toto nestane.
  • Dokáží být sebekritičtí a jsou schopni sami sebe dobře korigovat. Lépe vnímají, co je žádoucí a jak si stojí vůči ideálu. Má chuť sebe a své okolí zlepšovat. Jejich práce neupadá do robotismu.

    Je mnoho dalších důvodů, proč je dobré mít zaměstnance ve vyšších emocích. Vzdělávání vám k tomu pomůže.

Zdroj fotogfrafie: Shutterstock

Věděli jste, že Performia vydala DVD s názvem
"EMOCE NA PRACOVIŠTI: Pomáhají nebo škodí?"


O autorovi článku

Lucie Spáčilová

Již od založení firmy má na starosti vývoj produktů, kvalitu a celkovou expanzi a životaschopnost společnosti. Práci bere jako hru a Performia je tak trochu její dítě.

Z PRAXE: Jak vidí české firmy budoucnost nejen v oblasti HR


Nikdy jsme nezažili tak intenzivní využití moderních technologií a internetu jako v době „koronavirové krize“. Jak to ovlivnilo a ovlivní české firmy a jak v budoucnu udržet krok nejen v oblasti personální takovým způsobem, abychom nebyli překvapeni? Na to jsme se podívali s těmi, kteří to zažívají přímo v praxi.

celý článek

Zkrácená pracovní doba. Krok k efektivitě, nebo do pekel?


V poslední době se u firem čím dál častěji setkáváme s úvahami o zkrácené pracovní době pro zaměstnance. Několik z nich už se do toho rovnou v praxi pustilo. Otázkou ale je, komu to ve výsledku doopravdy pomohlo – pracovitým tahounům nebo těm, kteří se ani před tím moc nepředřeli?

celý článek

Mårten Runow: Novodobý HR manažer by se měl zaměřit na produktivitu personálu


Mårten Runow zakladatelem společnosti Performia International působící ve Švédsku se snaží vnášet do oblasti HR zdravý rozum. Letos v květnu přijel do Prahy na konferenci Moderní trendy HR a hovořil o tom, jak uplynulé roky změnily práci v HR a o tom, jaká bude budoucnost HR a jaké místo v ní zaujme tzv. Personnel Productivity Management™.

celý článek

6 nejčastějších chyb, které děláme při onboardingu


Proces etablování nováčka na nový post, moderně nazývaný onboarding, je velmi klíčové období nejen pro samotného pracovníka, ale i pro celou firmu. V době, kdy firmám často chybí pracovní síla, jsou současní pracovníci mnohokrát přetěžovaní a čekají na nového člena týmu jako na spásu.

celý článek