VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ: Skutečný klíč k úspěchu nebo nafouknutá bublina?

Jen málokdo by na otázku „Myslíte si, že má smysl vzdělávat se?“ odpověděl „Ne“. Ať už z vlastního přesvědčení, nebo prostě proto, že je vzdělávání obecně bráno jako pozitivní věc. Stejně jako cvičit nebo jíst ovoce.


Během své praxe v oblasti seminářů a tréninků jsem si všimla, že je skupina lidí, která vzdělávání uznává, ale spíše u druhých. Jakmile jde o ně samotné, priorita se snižuje a vždy je něco důležitějšího, co mají na práci. Nazvěme je „To není pro mě“.

Druhá skupina se má tendenci účastnit seminářů a konferencí spíše kvůli prestiži, než pro opravdové sebezlepšení. Tuhle skupinu můžeme nazvat „Jsem cool“. Titul nebo certifikát je pro ně pak důležitější než cokoli, co by je opravdu posunulo dál.

Se třetí skupinou je pro mě osobně spolupráce radostí. Jsou to lidé, kteří chtějí věci kolem sebe zlepšovat a rozumí tomu, že velmi často musí začít u sebe. Nazvěme je „Jdu do toho“. Nechtějí se vzdělávat pro samotné vzdělávání, chtějí něco získat. Co vlastně očekávají?

Výsledkem vzdělávání by mělo být porozumění. Porozumění je také zároveň to, co lidé přirozeně vyhledávají. Chtějí věcem rozumět.
 

Pokud absolvujete přednášku, seminář nebo jinou vzdělávací akci a výsledkem je zmatek nebo pocit, že je daný předmět komplikovaný a neuchopitelný, nebyl dosažen správný výsledek. Porozumění zvyšuje schopnost POZOROVAT, ROZHODNOUT SE a KONAT. Pokud to nejsilnější je dojem z přednášejícího, lektora nebo kouče, také to není ideální. Vaše vlastní poznání, uvědomění a znalosti, které dokážete použít v praxi a které přinášejí žádoucí výsledky, jsou právě výsledkem (produktem) vzdělávání.

Proč tedy investovat do vzdělávání?

Porozumění obecně způsobuje, že lidé stoupají v emocích vzhůru. Proto je ale důležité opravdové porozumění namísto získaného prestižního diplomu. Můžete si sami sebe vybavit v situaci, kdy se snažíte konat v oblasti, které nerozumíte – vaše emoce bude například strach, možná budete výrazně nevrlí a tak byste se našli na emoční úrovni antagonismu, nebo dokonce v apatii. Jsou oblasti, kde byste měli konat, ale nekonáte – to je apatie. Na druhé straně jsou oblasti, kterým opravdu rozumíte a kde nemáte problém pustit se do čehokoli, i když to nemusí být právě snadné. Váš přístup je jiný a to díky vyšší emoci, jako je například radost nebo silný zájem.

Proč chceme, aby naši zaměstnanci a kolegové měli vyšší emoce?

  • Hledají řešení. Vyšší emoce poskytuje jistý nadhled a osoba je schopna neponořit se do samotného problému, ale svou pozornost věnuje možným řešením. Pro tým i celou firmu je toto vysoce hodnotné.
  • Myslí analyticky. Nestandardní a překvapující situace dokáže kvalifikovaně vyhodnocovat a používají zdravý rozum. Nepřidělávají si tak další práci.
  • Jsou samostatnější. Nečekají jen na pokyny a vidí nové souvislosti a příležitosti.
  • Jsou iniciativní a zvyšuje se jejich zodpovědnost. Kritiku, které čelí, vnímají jako konstruktivní. Sami sebe vidí více jako příčinu toho, co se děje kolem nich, méně obviňují okolnosti nebo druhé.
  • Nejsou snadno manipulovatelní. Asi jste si všimli, jak někteří lidé snadno podlehnou špatným zprávám a konají spíše z pozice strachu než zdravého rozumu. Hezký příklad je „krize“, kdy i v oborech, které krizí nebyly postiženy, lidé jednali jako by byly. Vysoké emoce způsobí, že se toto nestane.
  • Dokáží být sebekritičtí a jsou schopni sami sebe dobře korigovat. Lépe vnímají, co je žádoucí a jak si stojí vůči ideálu. Má chuť sebe a své okolí zlepšovat. Jejich práce neupadá do robotismu.

    Je mnoho dalších důvodů, proč je dobré mít zaměstnance ve vyšších emocích. Vzdělávání vám k tomu pomůže.

Zdroj fotogfrafie: Shutterstock

Věděli jste, že Performia vydala DVD s názvem
"EMOCE NA PRACOVIŠTI: Pomáhají nebo škodí?"


O autorovi článku

Lucie Spáčilová

Již od založení firmy má na starosti vývoj produktů, kvalitu a celkovou expanzi a životaschopnost společnosti. Práci bere jako hru a Performia je tak trochu její dítě.

Jana Poulíková: Lidé dnes hodně dají na doporučení, tak se to snažíme co nejvíce podporovat


Jana Poulíková přiskočila na palubu společnosti AHORN, která dnes nejen na českém trhu udává trendy v oblasti spaní, v listopadu 2007 a od té doby jí na pohovorech prošla rukami dlouhá řada lidí, z nichž velká část ve firmě pořád pracuje. Ač má obrovskou řadu zkušeností, bude se vám možná z rozhovoru zdát, že vše jde tak nějak samo. Nevěřte tomu a čtěte tipy a inspiraci také mezi řádky.

celý článek

Marketing a HR na sociálních sítích: Jak to jde dohromady?


V praxi se často setkáváme s tím, že firmy mají aktivní stránky na sociálních sítích, ale využívají je pouze ke klasickému marketingu, tedy k oslovování potenciálních zákazníků. Ve chvíli, kdy se společnost rozhodne, že tu začne budovat i HR marketing (personální marketing) a značku zaměstnavatele, vzniká nezřídka neochota marketingového oddělení s touto komunikací vůbec začít. Co s tím a jak z toho vytěžit na obou stranách maximum?

celý článek

Teorie je skvělá, ale jak to chodí v praxi?


Tentokrát se s našimi klienty podíváme na to, jak a čím se jim daří udržet v týmu šikovné a výkonné zaměstnance a netradičně se zeptáme i zaměstnanců, co je drží ve firmě, co je motivuje a co naopak jejich motivaci podrývá.

celý článek

Vladislav Polášek: Zaměstnanci jsou klíčovým faktorem úspěchu každé firmy


Vladislav Polášek je prototypem šéfa, kterého by si přála většina zaměstnanců. Prošel ve firmě Karel Kaňák, s.r.o. více pozicemi, a tak poznal, s jakými problémy se lidé na různých pracovištích mohou potýkat. Zároveň si velmi váží svých zaměstnanců a je si vědom toho, že úspěch firmy neleží ve skvěle vypracovaném podnikatelském plánu. V rozhovoru mimo jiné mluvil o tom, jak důležitá je role personalisty ve firmě.

celý článek