VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ: Skutečný klíč k úspěchu nebo nafouknutá bublina?

Jen málokdo by na otázku „Myslíte si, že má smysl vzdělávat se?“ odpověděl „Ne“. Ať už z vlastního přesvědčení, nebo prostě proto, že je vzdělávání obecně bráno jako pozitivní věc. Stejně jako cvičit nebo jíst ovoce.


Během své praxe v oblasti seminářů a tréninků jsem si všimla, že je skupina lidí, která vzdělávání uznává, ale spíše u druhých. Jakmile jde o ně samotné, priorita se snižuje a vždy je něco důležitějšího, co mají na práci. Nazvěme je „To není pro mě“.

Druhá skupina se má tendenci účastnit seminářů a konferencí spíše kvůli prestiži, než pro opravdové sebezlepšení. Tuhle skupinu můžeme nazvat „Jsem cool“. Titul nebo certifikát je pro ně pak důležitější než cokoli, co by je opravdu posunulo dál.

Se třetí skupinou je pro mě osobně spolupráce radostí. Jsou to lidé, kteří chtějí věci kolem sebe zlepšovat a rozumí tomu, že velmi často musí začít u sebe. Nazvěme je „Jdu do toho“. Nechtějí se vzdělávat pro samotné vzdělávání, chtějí něco získat. Co vlastně očekávají?

Výsledkem vzdělávání by mělo být porozumění. Porozumění je také zároveň to, co lidé přirozeně vyhledávají. Chtějí věcem rozumět.
 

Pokud absolvujete přednášku, seminář nebo jinou vzdělávací akci a výsledkem je zmatek nebo pocit, že je daný předmět komplikovaný a neuchopitelný, nebyl dosažen správný výsledek. Porozumění zvyšuje schopnost POZOROVAT, ROZHODNOUT SE a KONAT. Pokud to nejsilnější je dojem z přednášejícího, lektora nebo kouče, také to není ideální. Vaše vlastní poznání, uvědomění a znalosti, které dokážete použít v praxi a které přinášejí žádoucí výsledky, jsou právě výsledkem (produktem) vzdělávání.

Proč tedy investovat do vzdělávání?

Porozumění obecně způsobuje, že lidé stoupají v emocích vzhůru. Proto je ale důležité opravdové porozumění namísto získaného prestižního diplomu. Můžete si sami sebe vybavit v situaci, kdy se snažíte konat v oblasti, které nerozumíte – vaše emoce bude například strach, možná budete výrazně nevrlí a tak byste se našli na emoční úrovni antagonismu, nebo dokonce v apatii. Jsou oblasti, kde byste měli konat, ale nekonáte – to je apatie. Na druhé straně jsou oblasti, kterým opravdu rozumíte a kde nemáte problém pustit se do čehokoli, i když to nemusí být právě snadné. Váš přístup je jiný a to díky vyšší emoci, jako je například radost nebo silný zájem.

Proč chceme, aby naši zaměstnanci a kolegové měli vyšší emoce?

  • Hledají řešení. Vyšší emoce poskytuje jistý nadhled a osoba je schopna neponořit se do samotného problému, ale svou pozornost věnuje možným řešením. Pro tým i celou firmu je toto vysoce hodnotné.
  • Myslí analyticky. Nestandardní a překvapující situace dokáže kvalifikovaně vyhodnocovat a používají zdravý rozum. Nepřidělávají si tak další práci.
  • Jsou samostatnější. Nečekají jen na pokyny a vidí nové souvislosti a příležitosti.
  • Jsou iniciativní a zvyšuje se jejich zodpovědnost. Kritiku, které čelí, vnímají jako konstruktivní. Sami sebe vidí více jako příčinu toho, co se děje kolem nich, méně obviňují okolnosti nebo druhé.
  • Nejsou snadno manipulovatelní. Asi jste si všimli, jak někteří lidé snadno podlehnou špatným zprávám a konají spíše z pozice strachu než zdravého rozumu. Hezký příklad je „krize“, kdy i v oborech, které krizí nebyly postiženy, lidé jednali jako by byly. Vysoké emoce způsobí, že se toto nestane.
  • Dokáží být sebekritičtí a jsou schopni sami sebe dobře korigovat. Lépe vnímají, co je žádoucí a jak si stojí vůči ideálu. Má chuť sebe a své okolí zlepšovat. Jejich práce neupadá do robotismu.

    Je mnoho dalších důvodů, proč je dobré mít zaměstnance ve vyšších emocích. Vzdělávání vám k tomu pomůže.

Zdroj fotogfrafie: Shutterstock

Věděli jste, že Performia vydala DVD s názvem
"EMOCE NA PRACOVIŠTI: Pomáhají nebo škodí?"


O autorovi článku

Lucie Spáčilová

Již od založení firmy má na starosti vývoj produktů, kvalitu a celkovou expanzi a životaschopnost společnosti. Práci bere jako hru a Performia je tak trochu její dítě.

MARKÉTA SOUHRADOVÁ: I když jsme korporát, daří se nám neztrácet lidský přístup


Když se řekne „korporát“, nemálo z nás si kromě benefitů a dobrého zápisu do životopisu vybaví i nemožnost věci flexibilně měnit, hromadu procesů a směrnic nebo malý zájem o názory jednotlivce. Ale když se řekne Wienerberger s.r.o., napadne mě téměř přesný opak. Více jsem si o tom všem povídala s country HR manažerkou firmy s více než tisícovkou zaměstnanců Markétou Souhradovou. Jsem zvědavá, co si o korporátech budete po přečtení myslet vy.

celý článek

ALŽBĚTA TRUPAROVÁ: Pocitům při návratu domů z náročné mise se nic nevyrovná


Personální a finanční manažerka Lékařů bez hranic Alžběta Truparová má za sebou devět misí. Působila v různých zemích, od Mexika, Ukrajiny a Iráku až po Súdán nebo Jemen. Samotných lékařů či zdravotnických pozic je v organizaci, která poskytuje zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních oblastech, po přírodních katastrofách a při epidemiích, asi jen polovina. Bez odborníků v oblasti lidských zdrojů, financí, zásobování a bez dalších technických profesí by se totiž projekty ve více než sedmdesáti zemích světa neobešly.

celý článek

VERONIKA KALLAUSCHOVÁ: Když je někdo produktivní a chce, vše ho naučíme


Představte si firmu plnou techniků. Máte? A teď si představte drobnou mladou holčinu, která rozhoduje o jejich přijetí do firmy, zaškolování a progresu. Jestli se vám to aspoň trochu povedlo, pak máte obrázek společnosti Backbone s.r.o. a její personalistky Veroniky Kallauschové, která je sama živým důkazem toho, že zdání klame a předsudky je lepší raději hodit do koše.

celý článek

Ztracená generace nebo skrytý potenciál? Co s dětmi, které se nedostaly na střední


Nadcházející generace, která právě skončila základní školu, se ocitá v obtížné situaci. Mnoho z nich se totiž z důvodu nedostatku kapacit nedostalo na střední školy s maturitou, což jim odepře možnost získat tradiční vysokoškolské vzdělání. Na trhu práce se tak v budoucnu objeví značné množství mladých lidí, kteří nebudou disponovat vysokoškolskými tituly. Tento vývoj vyvolává otázku: Není na čase změnit náš pohled na důležitost dosaženého vzdělání?

celý článek