Karel Havlíček: Fráze „zlaté české ručičky“ už bohužel neplatí
Nedostatek pracovníků do technických a výrobních oborů je bohužel dnes to, co firmy nejvíce pálí. A potvrzuje to i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Asociace přímo i nepřímo spolupracuje s více než 300 tisíci podnikateli, z nichž je přibližně 18 % technického zaměření. Jak to vidí právě Karel Havlíček, se dočtete v jeho odpovědích níže.
Co podle vás technické a výrobní firmy nejvíce řeší, kde vidí nejsložitější překážku?
V poslední době je to jednoznačně nedostatek pracovníků. A není to již pouze v technických profesích, ale napříč všemi činnostmi firmy. Malé firmy to mají ještě složitější, protože díky velké poptávce dokáží nadnárodní a velké společnosti nabídnout v regionech lepší podmínky než menší lokální firmy.
Existují okolo našich technických a výrobních firem nějaké „mýty“, které ale nejsou pravdivé?
Zlaté české ručičky a chytré české hlavičky. Za posledních dvacet let došlo k nevídanému rozvoji technických dovedností zemí z dříve třetího světa, nemluvě o tradičních průmyslových destinacích, které daleko rychleji než my přecházejí na plně digitální režim výroby. Svět se rychle mění a my nesmíme nostalgicky vzpomínat na naše přednosti z minulého století, ale rychle se přizpůsobovat situaci na trzích.

Rok 2016 je v AMSP ČR rokem řemesel - kam tímto projektem míříte?
V rámci stovek akcí v regionech prokazujeme společně s rozhodujícími odbornými společenstvy, že tradiční české profese mají budoucnost. Ke spolupráci se rozhodlo 23 cechů, asociací a společenstev zastřešujících 35 profesí, a to nejen z oblasti stavebních, ale i potravinářsko-agrárních řemesel, a dále desítky dalších podporovatelů. Po celý rok 2016 představujeme spotřebitelům jednotlivé řemeslné profese, ve velkých mediálních kampaních navádíme, jak vybírat svého řemeslníka, v jakých cenových relacích se jejich služby pohybují, jak porovnávat kvalitu nebo třeba jak přistupovat k reklamacím. V rámci legislativy jsme dohodli opětovné zařazení dílen do výuky na základních školách, měníme živnostenský zákon a připravujeme mistrovskou zkoušku. Podporujeme profesní spolky, konkrétní řemeslníky, školy, domácí producenty a zvedáme prestiž profesí a řemesel. Historicky největší kampaní jsme v tomto roce zajistili, že výskyt slova „řemeslo“ se v médiích zvedl vůči minulému roku již o 400 % a míříme na 1 000 %.

Jak je to v ČR s popularitou řemesel a technických oborů? Proč popularita v minulých letech tolik klesla a jaké mají tyto obory vyhlídky dnes?
Zaspali jsme nejméně deset let a stejnou dobu nám bude trvat, než dostaneme řemeslo, kam patří. Rok řemesel je proto jen začátek, v příštích letech zajistíme tuzemským profesím nebývalou podporu a věříme, že přesvědčíme společnost, že řemeslo si zaslouží větší respekt. To, že jsme si dnes vytvořili dojem, že řemeslník je hodinový manžel, který v režimu brouka pytlíka udělá vše, co je třeba, je naší smutnou vizitkou.
V průzkumu AMSP z ledna 2016 vyplývá, že nejpopulárnějším oborem, který zvažují rodiče pro své děti, je kuchař/číšník, naopak strojírenství je jedno z posledních. Umíte odhadnout, v čem to spočívá?
Není dne, aby v televizi neběžel nějaký kulinářský pořad, a z dobrých kuchařů dnes dokážeme udělat vzory. Není jiný obor, který by měl takový mediální ohlas. Slušně si ale vede třeba i automechanik, tam zase rodiče vidí trvalou perspektivu. Je pravdou i to, že mladí se trochu bojí náročné manuální práce a fabrika je příliš netáhne. Neumíme je motivovat na základních školách a je třeba si přiznat, že velké firmy, které trvale žehrají na nedostatek absolventů, rovněž nejsou v mediálních aktivitách ve smyslu ukázání benefitů práce v jejich oboru příliš aktivní. Podívejte se jen, kolik reklamních kampaní velcí producenti ročně dělají a kolik je jich zaměřených na motivaci mladých pracovat u nich…

Jaký je dle vás úspěšný model firmy technické či výrobní, která s přílivem šikovných dělníků a řemeslníků nemá výrazný problém? Co dělají jinak?
Vzniká skupina podniků, včetně malých a středních, které přestávají čekat na zázrak a zakládají si vlastní školy a učňovská střediska nebo opravdu intenzivně spolupracují s odbornými školami a odchytávají si šikovné jedince už tam. Někteří zase rekvalifikují, vybírají si pracovníky v cizině a zaškolují je. Mnozí zase sází na regionální pověst a snaží se mladým již na školách ukázat, jaké výhody a možnosti jim poskytnou, pokud k nim půjdou. Zjednodušeně řečeno, aktivní marketing dnes už nedělají pouze ve smyslu prodeje svých výrobků, ale i v získávání pracovníků.
Řemeslný vyhledávač: |

PROFIL: doc. Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA
Karel Havlíček od devadesátých let hájí zájmy podnikatelů, zastává pozici předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je spolumajitelem skupiny SINDAT podnikající od roku 1990 v oblastech středního průmyslu, v posledních letech investuje do oborů nanotechnologií a biomedicíny.
Mnoho let se angažuje v akademickém prostředí a jako autor nebo spoluautor se podílel na pěti odborných knihách se zaměřením na řízení malých a středních podniků, na stejné téma publikoval více jak stovku odborných článků v recenzovaných a odborných časopisech. Je členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Mimo mateřštiny hovoří anglicky, německy, rusky, španělsky, francouzsky a částečně čínsky.
Zdroj fotografií: Pixabay, Thinkshock, archiv Performia
Chcete se dozvědět více informací o nabírání nových lidí?
Přijdťe na naši odbornou přednášku Jak efektivně vybírat zaměstnancí a nekoupit zajíce v pytli.
Další články
Z PRAXE: Co způsobuje koncept PPM v českých firmách
Koncept PPM pokrývá mnoho oblastí, a když s ním začínáte, je téměř nemožné věnovat se všem najednou. Už teď ale známe české firmy, které koncept PPM zavedly, a právě v těch jsme se zeptali, jak jim v praxi funguje a jaké další kroky chystají.
celý článekKdo vás připraví o nejlepší kandidáty? Vaše vlastní předsudky!
Od té doby, co na většinu pozic nečekají za vraty firem zástupy kandidátů, jsou předsudky nevděčným luxusem. Některé jsou už tak zažité, že je lidé pokládají za platné zákonitosti, se kterými je prostě potřeba počítat. Například takový věk. Spousta lidí je opravdu přesvědčena, že mladý člověk má v sobě automaticky více pracovního entusiasmu nežli lidé starší. Vychází to ze zkušenosti, ze sociologického výzkumu nebo je to jen chybná domněnka? Pojďme se na to podívat blíže.
celý článekInzerce: Co přitáhne ty nejlepší uchazeče
Ačkoli se může zdát, že inzerát není ve výběrovém řízení tak důležitý prvek, je to možná právě naopak. Možná se nám ti nejšikovnější ani nepřihlásí, protože je inzerát nezaujme nebo v něm požadujeme něco, bez čeho bychom se možná klidně obešli. Abychom se na to podívali z jiné perspektivy, zeptali jsme se úspěšných uchazečů, kteří už dnes jsou velmi hodnotným článkem firmy, jak inzerci vnímají oni.
celý článekNábor lidí do výroby? Mission possible!
Vhodného kandidáta aby dnes člověk pohledal a u pozic ve výrobě to platí dvojnásob. Nedávno jsme pomáhali jedné naší klientce přenastavit náborový proces, a protože se nám tato strategie vydařila a vhodného zaměstnance jsme nakonec našli, rádi bychom se s vámi o celý proces a změny v něm podělili. Někdy se totiž může zdát, že najít vhodného člověka je doslova mission impossible neboli nemožná mise. My vám však chceme ukázat, jak z mission impossible pár kroky udělat mission possible. Zkrátka, že uspět je možné.
celý článek