Karel Havlíček: Fráze „zlaté české ručičky“ už bohužel neplatí

Nedostatek pracovníků do technických a výrobních oborů je bohužel dnes to, co firmy nejvíce pálí. A potvrzuje to i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Asociace přímo i nepřímo spolupracuje s více než 300 tisíci podnikateli, z nichž je přibližně 18 % technického zaměření. Jak to vidí právě Karel Havlíček, se dočtete v jeho odpovědích níže.

Co podle vás technické a výrobní firmy nejvíce řeší, kde vidí nejsložitější překážku?

V poslední době je to jednoznačně nedostatek pracovníků. A není to již pouze v technických profesích, ale napříč všemi činnostmi firmy. Malé firmy to mají ještě složitější, protože díky velké poptávce dokáží nadnárodní a velké společnosti nabídnout v regionech lepší podmínky než menší lokální firmy.

Existují okolo našich technických a výrobních firem nějaké „mýty“, které ale nejsou pravdivé?

Zlaté české ručičky a chytré české hlavičky. Za posledních dvacet let došlo k nevídanému rozvoji technických dovedností zemí z dříve třetího světa, nemluvě o tradičních průmyslových destinacích, které daleko rychleji než my přecházejí na plně digitální režim výroby. Svět se rychle mění a my nesmíme nostalgicky vzpomínat na naše přednosti z minulého století, ale rychle se přizpůsobovat situaci na trzích.

Rok 2016 je v AMSP ČR rokem řemesel - kam tímto projektem míříte?

V rámci stovek akcí v regionech prokazujeme společně s rozhodujícími odbornými společenstvy, že tradiční české profese mají budoucnost. Ke spolupráci se rozhodlo 23 cechů, asociací a společenstev zastřešujících 35 profesí, a to nejen z oblasti stavebních, ale i potravinářsko-agrárních řemesel, a dále desítky dalších podporovatelů. Po celý rok 2016 představujeme spotřebitelům jednotlivé řemeslné profese, ve velkých mediálních kampaních navádíme, jak vybírat svého řemeslníka, v jakých cenových relacích se jejich služby pohybují, jak porovnávat kvalitu nebo třeba jak přistupovat k reklamacím. V rámci legislativy jsme dohodli opětovné zařazení dílen do výuky na základních školách, měníme živnostenský zákon a připravujeme mistrovskou zkoušku. Podporujeme profesní spolky, konkrétní řemeslníky, školy, domácí producenty a zvedáme prestiž profesí a řemesel. Historicky největší kampaní jsme v tomto roce zajistili, že výskyt slova „řemeslo“ se v médiích zvedl vůči minulému roku již o 400 % a míříme na 1 000 %.

Jak je to v ČR s popularitou řemesel a technických oborů? Proč popularita v minulých letech tolik klesla a jaké mají tyto obory vyhlídky dnes?

Zaspali jsme nejméně deset let a stejnou dobu nám bude trvat, než dostaneme řemeslo, kam patří. Rok řemesel je proto jen začátek, v příštích letech zajistíme tuzemským profesím nebývalou podporu a věříme, že přesvědčíme společnost, že řemeslo si zaslouží větší respekt. To, že jsme si dnes vytvořili dojem, že řemeslník je hodinový manžel, který v režimu brouka pytlíka udělá vše, co je třeba, je naší smutnou vizitkou.

V průzkumu AMSP z ledna 2016 vyplývá, že nejpopulárnějším oborem, který zvažují rodiče pro své děti, je kuchař/číšník, naopak strojírenství je jedno z posledních. Umíte odhadnout, v čem to spočívá?

Není dne, aby v televizi neběžel nějaký kulinářský pořad, a z dobrých kuchařů dnes dokážeme udělat vzory. Není jiný obor, který by měl takový mediální ohlas. Slušně si ale vede třeba i automechanik, tam zase rodiče vidí trvalou perspektivu. Je pravdou i to, že mladí se trochu bojí náročné manuální práce a fabrika je příliš netáhne. Neumíme je motivovat na základních školách a je třeba si přiznat, že velké firmy, které trvale žehrají na nedostatek absolventů, rovněž nejsou v mediálních aktivitách ve smyslu ukázání benefitů práce v jejich oboru příliš aktivní. Podívejte se jen, kolik reklamních kampaní velcí producenti ročně dělají a kolik je jich zaměřených na motivaci mladých pracovat u nich…

Jaký je dle vás úspěšný model firmy technické či výrobní, která s přílivem šikovných dělníků a řemeslníků nemá výrazný problém? Co dělají jinak?

Vzniká skupina podniků, včetně malých a středních, které přestávají čekat na zázrak a zakládají si vlastní školy a učňovská střediska nebo opravdu intenzivně spolupracují s odbornými školami a odchytávají si šikovné jedince už tam. Někteří zase rekvalifikují, vybírají si pracovníky v cizině a zaškolují je. Mnozí zase sází na regionální pověst a snaží se mladým již na školách ukázat, jaké výhody a možnosti jim poskytnou, pokud k nim půjdou. Zjednodušeně řečeno, aktivní marketing dnes už nedělají pouze ve smyslu prodeje svých výrobků, ale i v získávání pracovníků.

PROFIL: doc. Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA

Karel Havlíček od devadesátých let hájí zájmy podnikatelů, zastává pozici předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je spolumajitelem skupiny SINDAT podnikající od roku 1990 v oblastech středního průmyslu, v posledních letech investuje do oborů nanotechnologií a biomedicíny. 

Mnoho let se angažuje v akademickém prostředí a jako autor nebo spoluautor se podílel na pěti odborných knihách se zaměřením na řízení malých a středních podniků, na stejné téma publikoval více jak stovku odborných článků v recenzovaných a odborných časopisech. Je členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Mimo mateřštiny hovoří anglicky, německy, rusky, španělsky, francouzsky a částečně čínsky.

Zdroj fotografií: Pixabay, Thinkshock, archiv Performia