Karel Havlíček: Fráze „zlaté české ručičky“ už bohužel neplatí

Nedostatek pracovníků do technických a výrobních oborů je bohužel dnes to, co firmy nejvíce pálí. A potvrzuje to i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Asociace přímo i nepřímo spolupracuje s více než 300 tisíci podnikateli, z nichž je přibližně 18 % technického zaměření. Jak to vidí právě Karel Havlíček, se dočtete v jeho odpovědích níže.


Co podle vás technické a výrobní firmy nejvíce řeší, kde vidí nejsložitější překážku?

V poslední době je to jednoznačně nedostatek pracovníků. A není to již pouze v technických profesích, ale napříč všemi činnostmi firmy. Malé firmy to mají ještě složitější, protože díky velké poptávce dokáží nadnárodní a velké společnosti nabídnout v regionech lepší podmínky než menší lokální firmy.

Existují okolo našich technických a výrobních firem nějaké „mýty“, které ale nejsou pravdivé?

Zlaté české ručičky a chytré české hlavičky. Za posledních dvacet let došlo k nevídanému rozvoji technických dovedností zemí z dříve třetího světa, nemluvě o tradičních průmyslových destinacích, které daleko rychleji než my přecházejí na plně digitální režim výroby. Svět se rychle mění a my nesmíme nostalgicky vzpomínat na naše přednosti z minulého století, ale rychle se přizpůsobovat situaci na trzích.

Rok 2016 je v AMSP ČR rokem řemesel - kam tímto projektem míříte?

V rámci stovek akcí v regionech prokazujeme společně s rozhodujícími odbornými společenstvy, že tradiční české profese mají budoucnost. Ke spolupráci se rozhodlo 23 cechů, asociací a společenstev zastřešujících 35 profesí, a to nejen z oblasti stavebních, ale i potravinářsko-agrárních řemesel, a dále desítky dalších podporovatelů. Po celý rok 2016 představujeme spotřebitelům jednotlivé řemeslné profese, ve velkých mediálních kampaních navádíme, jak vybírat svého řemeslníka, v jakých cenových relacích se jejich služby pohybují, jak porovnávat kvalitu nebo třeba jak přistupovat k reklamacím. V rámci legislativy jsme dohodli opětovné zařazení dílen do výuky na základních školách, měníme živnostenský zákon a připravujeme mistrovskou zkoušku. Podporujeme profesní spolky, konkrétní řemeslníky, školy, domácí producenty a zvedáme prestiž profesí a řemesel. Historicky největší kampaní jsme v tomto roce zajistili, že výskyt slova „řemeslo“ se v médiích zvedl vůči minulému roku již o 400 % a míříme na 1 000 %.

Performia- nářadí

Jak je to v ČR s popularitou řemesel a technických oborů? Proč popularita v minulých letech tolik klesla a jaké mají tyto obory vyhlídky dnes?

Zaspali jsme nejméně deset let a stejnou dobu nám bude trvat, než dostaneme řemeslo, kam patří. Rok řemesel je proto jen začátek, v příštích letech zajistíme tuzemským profesím nebývalou podporu a věříme, že přesvědčíme společnost, že řemeslo si zaslouží větší respekt. To, že jsme si dnes vytvořili dojem, že řemeslník je hodinový manžel, který v režimu brouka pytlíka udělá vše, co je třeba, je naší smutnou vizitkou.

V průzkumu AMSP z ledna 2016 vyplývá, že nejpopulárnějším oborem, který zvažují rodiče pro své děti, je kuchař/číšník, naopak strojírenství je jedno z posledních. Umíte odhadnout, v čem to spočívá?

Není dne, aby v televizi neběžel nějaký kulinářský pořad, a z dobrých kuchařů dnes dokážeme udělat vzory. Není jiný obor, který by měl takový mediální ohlas. Slušně si ale vede třeba i automechanik, tam zase rodiče vidí trvalou perspektivu. Je pravdou i to, že mladí se trochu bojí náročné manuální práce a fabrika je příliš netáhne. Neumíme je motivovat na základních školách a je třeba si přiznat, že velké firmy, které trvale žehrají na nedostatek absolventů, rovněž nejsou v mediálních aktivitách ve smyslu ukázání benefitů práce v jejich oboru příliš aktivní. Podívejte se jen, kolik reklamních kampaní velcí producenti ročně dělají a kolik je jich zaměřených na motivaci mladých pracovat u nich…

Performia- kuchar

Jaký je dle vás úspěšný model firmy technické či výrobní, která s přílivem šikovných dělníků a řemeslníků nemá výrazný problém? Co dělají jinak?

Vzniká skupina podniků, včetně malých a středních, které přestávají čekat na zázrak a zakládají si vlastní školy a učňovská střediska nebo opravdu intenzivně spolupracují s odbornými školami a odchytávají si šikovné jedince už tam. Někteří zase rekvalifikují, vybírají si pracovníky v cizině a zaškolují je. Mnozí zase sází na regionální pověst a snaží se mladým již na školách ukázat, jaké výhody a možnosti jim poskytnou, pokud k nim půjdou. Zjednodušeně řečeno, aktivní marketing dnes už nedělají pouze ve smyslu prodeje svých výrobků, ale i v získávání pracovníků.

Řemeslný vyhledávač:
www.mistriremesel.cz
Více o projektu rok řemesel:
www.rokremesel.cz

Karel Havlíček


PROFIL: doc. Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA

Karel Havlíček od devadesátých let hájí zájmy podnikatelů, zastává pozici předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je spolumajitelem skupiny SINDAT podnikající od roku 1990 v oblastech středního průmyslu, v posledních letech investuje do oborů nanotechnologií a biomedicíny. 

Mnoho let se angažuje v akademickém prostředí a jako autor nebo spoluautor se podílel na pěti odborných knihách se zaměřením na řízení malých a středních podniků, na stejné téma publikoval více jak stovku odborných článků v recenzovaných a odborných časopisech. Je členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Mimo mateřštiny hovoří anglicky, německy, rusky, španělsky, francouzsky a částečně čínsky.

Zdroj fotografií: Pixabay, Thinkshock, archiv Performia

Chcete se dozvědět více informací o nabírání nových lidí?
 

Přijdťe na naši odbornou přednášku Jak efektivně vybírat zaměstnancí a nekoupit zajíce v pytli.


O autorovi článku

Barbora Hartmannová

Bára je kreativec v pravém slova smyslu a s nadšením se vrhá do nových nápadů. Zároveň má skvělý "marketingový čuch" na to, co nejvíce funguje, a schopnost to držet a nepustit. Jako někdo, kdo nese PR firmy, je absolutně na svém místě, protože Báru není možné nemít rád. Připravuje třeba časopis Dobrodružství personalistiky nebo články pro média a pravidelně vás seznamuje s tím, co je u nás nového.

Dvě ingredience, bez kterých se dobrý personalista na pohovoru neobejde


Dobrá komunikace je základ všeho. Lidé spolu mluví dennodenně. Ptáme se, odpovídáme a zároveň posloucháme. Někdy se ale stává, že sice slyšíme, co nám ten druhý říká, ale nevnímáme. Při povídání s přáteli to není tak zásadní problém. Ten nastává až ve chvíli, kdy například máte pohovory.

celý článek

TÝM TEST: Jak zvládnout každou náročnou situaci?


Ať už jste teď, nebo v budoucnu budete v nějaké náročné situaci, vždy myslete na to, že řešení existuje. A abyste se z toho rychleji vymotali, připravili jsme pro vás takový zjednodušený testík, který vás dovede k tomu správnému řešení. A je vám asi jasné, že je opět spojen s vaším týmem a lidmi, které ve firmě máte.

celý článek

Rutinér, milovník změn a vedení firmy. Vražedná kombinace, nebo příběh s dobrým koncem?


Sehrané vedení se vzájemným porozuměním i v době krize je úspěšnější nežli nesjednocené vedení, které se dohadovalo už před krizí. To je asi každému nad slunce jasné. Co když máme ale ve vedení dva úspěšné, rozumné manažery, z nichž je ale jeden milovníkem změn a druhý upřednostňuje rutinu a raději nic nemění? Je možné tyhle pohledy na věc sladit tak, aby se firma i se svými lidmi nerozpadla na kousky a oba si o sehraném vedení nemuseli nechat jen zdát? Podívejme se na jeden konkrétní příklad.

celý článek

Mårten Runow: To nejhorší řešení kritické situace je nedělat nic


Marten Runow už poznal příběhy tisíce firem, a proto jsme věděli, že jeho pohled na kritické okamžiky, které mnoho z nich prožívalo a prožívá, nám toto téma osvětlí i z dalšího úhlu. Co má dělat šéf firmy, když se firmě nedaří? Jak v tu chvíli zacházet s lidmi, které má na palubě? Nebo jak má šéf jako někdo, na koho jsou upřeny nejedny oči, ustát stres, který je s takovým obdobím nepochybně spojen? Pojďme si spolu s Martenem Runowem na tyhle otázky odpovědět

celý článek