BÝT, DĚLAT a MÍT aneb klíčové rysy personalisty
Mnoho šéfů firem vnímá personalistu jako administrátora, který má za zákonnou povinnost vyřizovat pracovní smlouvy, nástupy a odchody zaměstnanců a hlášení změn týkajících se personálu na příslušné úřady. Většina šéfů chce také po svých personalistech, aby hledali pracovníky na pozice, které si konkrétní firma v daném okamžiku žádá. A co dál? Tady většinou nápady končí.
Pokud má šéf toto hledisko, nemůžeme se divit, že mít personalistu se mu zdá jako naprosto nadbytečná a drahá záležitost. Ze své praxe vím, že i velké množství uchazečů o pozici personalisty smýšlí podobně. Na druhou stranu ale také vím, že existuje nemalé množství šikovných a zapálených lidí, kteří příležitost prosadit se na poli personálním využijí maximálně ve prospěch firmy.
Nabízejí se tedy 2 otázky:
- Jak s jistotou rozeznat ty, kteří si na pohovoru jen „kasají triko“, od těch, kteří jsou na pozici personalisty firmě skutečně užiteční?
- Co máme od této pozice očekávat a jak z pozice personalisty vytěžit maximum?
Odpovědi jsou jednoduché. Pojďme se podívat na to, bez jakých vlastností se skutečný PAN PERSONALISTA zkrátka neobejde.
BÝT: Jaký má BÝT personalista?
Produktivní - sám musí být zaměřený na výsledky. Pokud produktivní není, nedokáže pak přijmout do firmy další produktivní lidi, protože je nepozná. A úspěšnost výběru se pak stává dílem náhody.
Loajální - určitě je důležité, aby měl vysokou úroveň motivace. Pokud máte personalistu, kterého motivují pouze peníze, nepočítejte s tím, že bude hledat zaměstnance jiného smýšlení. Nechceme personalistu odboráře, ale personalistu, který stojí za svým chlebodárcem!
Kompetentní - musí své práci rozumět. Aby byl kompetentní, je potřeba jej pravidelně vzdělávat a dát mu k dispozici funkční nástroje pro oblast výběru zaměstnanců. Pak může být ve své práci efektivní a úspěšný.
Iniciativní a zvídavý - měl by přicházet s vlastními nápady na zlepšení a zajímat se o své okolí, uchazeče i nové trendy.
Komunikativní a pozitivní - nezdráhá se komunikovat s cizími lidmi, nemá vůči nim předsudky a umí naslouchat, zároveň je zaměřen na řešení problémů a situací.
Ještě od nás nedostáváte každé dva týdny odborné tipy z oblasti budování týmu a výběru zaměstnanců?
DĚLAT: Jakým činnostem se personalista věnuje?
Personalista se samozřejmě věnuje výběru zaměstnanců, správě personálních složek a vedení personální administrativy a zaškolení nováčků v týmu. Zároveň by ale měl plánovat kvalifikace a kontrolovat naplňování plánů. Kromě toho realizuje výroční pohovory a ankety spokojenosti a mezi jeho činnosti patří také komunikace s managementem firmy a pomoc při práci s jejich podřízenými.
Činností na tomto postu je ještě mnohem více. Co je však důležitější? Výsledky jeho práce!
MÍT VÝSLEDKY: Co firmě skutečně přináší produktivní a vysoce motivovaný personalista?
Měl by přinášet perfektně a rychle pokrytou personální potřebu dané společnosti – dostatek kompetentních pracovníků. Na palubě firmy jsou díky němu produktivní a spokojení pracovníci, kteří vědí, co je jejich práce, ví, jak ji mají dělat a jsou v ní úspěšní.
Zároveň je jeho výsledkem práce vyřízená pracovně-právní agenda, která je v souladu s aktuálním zákoníkem práce. V neposlední řadě je jeho výsledkem velmi dobré renomé firmy jakožto zaměstnavatele.
Ať už mluvíme o „personalistovi“, „HR řediteli“ či „personálním manažerovi“, mají v podstatě jedno společné, a to je splnění výše uvedeného. Liší se vlastně jen množstvím činností, které jsou schopni pojmout, a to často záleží pouze na velikosti firmy. Znám šéfy firem, kteří nakonec překonali své předsudky, obavy a špatné zkušenosti a získali tak personálního „parťáka“, tedy PANA PERSONALISTU. A dnes se nestačí divit, jak přínosný tento člověk pro jejich firmu je a nechápou, jak to dříve mohli zvládnout bez něj.
A jak si být jistí, že správně odhalíte kandidátovo "MÍT"?
Můžete třeba přijít na naší přednášku Jak efektivně vybírat zaměstnance a nekoupit
zajíce v pytli, kde vám rádi předáme naše mnohaleté know-how.
Další články
Co lidi na jejich šéfech nejvíc štve a kdo za to může?
Nevyvážený work-life balance, neférové odměňování, špatná firemní kultura, nemožnost růstu, pocit nedoceněnosti, nesoulad s firemními hodnotami. To jsou nejčastější důvody k odchodu ze zaměstnání, které uvádějí zahraniční i české průzkumy. Jedna dlouholetá stálice mezi nimi ještě chybí – špatný šéf či vedení. Co ale ten „špatný šéf“ pro lidi vlastně znamená?
celý článekRole šéfa je čím dál náročnější, ale řešení existuje
Všimli jste si v posledních letech toho, že když nějaký lídr něco vyhlásí či rozhodne, je velmi často spíše zpochybňován než následován? Lidé tráví čas diskusí, zda je jeho rozhodnutí správné, a často se přiklánějí k názorům amatérů či ke zdrojům, které jsou pro danou oblast nekompetentní. Čím to je? A vede z toho nějaká cesta ven?
celý článek7 největších chyb v inzerci a jak je napravit
Pokud vám inzerce na volné pozice nefunguje, je nejspíš něco špatně. Ale také máte určitě možnost to nějak změnit a tím to zlepšit. Jaké největší chyby v inzerátech nejčastěji vídáme? A jak si s nimi poradit, abyste měli šanci přitáhnout ty pravé kolegy? K těm největším chybám jsme vám připravili i konkrétní příklady z praxe. Autory inzerátů záměrně neuvádíme, protože každý má šanci se zlepšit, že?
celý článekPředsudky snižují šanci získat do týmu ty nejlepší
Matky po rodičovské budou pořád doma s nemocnými dětmi. Starší lidé nestíhají tempo mladého týmu. Člověk bez zkušeností v oboru nám toho moc nepřinese. Lidé těsně po škole k nám půjdou jen načerpat zkušenosti do dalších zaměstnání. Je vám to povědomé? A víte, že kvůli předsudkům pro sebe možná nezískáte ty nejlepší?
celý článek