Koronavirus a zákoník práce. Otázky a odpovědi

Může zaměstnanec vznést nějaké nároky na vás jako na zaměstnavatele, je-li nucen pracovat z domova? A je nutné, aby zaměstnanci souhlasili s tím, že firma vypisuje takzvanou „60 %“? A započítává se lidem částečná nezaměstnanost „do důchodu“? Měli jsme stejné otázky. Tak jsme otázky položili expertům z advokátní kanceláře Taylor Wessing. Tady jsou odpovědi, které dával dohromady celý tým advokátů. Věříme, že se Vám budou hodit.

Článek vyšel v říjnu 2020. 


HOME OFFICE

Velmi nedávno, před pandemií covid-19, si mnoho zaměstnavatelů nedokázalo u svých zaměstnanců představit práci na home office. Hlavní brzdou byla právě určitá omezení a pravidla jako například bezpečnost práce, podmínky práce z domova a tak dále. Změnily či upravily se tyto požadavky? V čem z právního hlediska můžou nastat problémy?
Legislativa týkající se práce z domova (home office) se nezměnila, tedy nyní v zásadě platí to, co platilo před pandemií. Zákoník práce obsahuje stále jen jeden paragraf týkající se výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Jde o úpravu práce z domova (homeworking, home office) nebo takzvanou práci na dálku (telework), kdy si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu.

Pokud nejsou dohodnuta nebo nastavena podrobnější pravidla práce z domova, může dojít k různým komplikacím, jako jsou komunikační problémy (zaměstnavatel např. nezastihne zaměstnance v době, kdy bude potřebovat), mohou vzniknout problémy s vyřešením otázky bezpečnosti práce (zaměstnavatel by měl mít ideálně možnost zkontrolovat domácí pracoviště a možnost vyšetřit pracovní úraz).

Zaměstnavatel může řešit vyšší náklady na příplatky za práci v noci a v sobotu a neděli, které je povinen hradit, pokud si zaměstnanec práci na sobotu a neděli rozvrhne. V neposlední řadě by se měla vyřešit povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci dodatečné náklady, které mu prací doma vzniknou nebo součinnost zaměstnance při evidenci jeho pracovní doby.

Pokud mám zaměstnance na home office, jaké právní záležitosti musím dořešit?
Záleží na tom, co přesně je obsahem pracovní smlouvy a jak široce je v ní home office upraven. Obecně je potřeba při výkonu práce z domova vyřešit zejména to, zda si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu nebo ne, otázku bezpečnosti práce, vybavení potřebné k výkonu práce, případné vícenáklady, které zaměstnanci vzniknou (pokud vzniknou) a jejich kompenzaci. Ideální je také pořešit prevenci potencionálního úniku citlivých dat a aby zaměstnanec řádně evidoval odpracované hodiny.

Lze, aby zaměstnavatel svému zaměstnanci nařídil práci z domova?
Pokud v pracovní smlouvě není výslovně upravena dohoda (možnost) práce z domova a neumožňuje to ani sjednané místo výkonu práce, není možné zaměstnanci jednostranně práci z domova nařídit.

Musím nějak tyto skutečnosti upravit i v pracovní smlouvě?
Ideální je v pracovní smlouvě (nebo v jiné smlouvě se zaměstnancem) upravit souhlas s home office a jasně dohodnout podmínky výkonu práce z domova (či jiného dohodnutého místa).

Jak by tedy zaměstnavatel měl určit místo k výkonu práce a zajistit potřebné vybavení?
V případě, že zaměstnanec bude vykonávat práci v jiném místě, než stanoví jeho pracovní smlouva, je potřeba do pracovní smlouvy další místo výkonu práce doplnit. V praxi se tak děje nejčastěji dodatkem k pracovní smlouvě, který obě strany podepíšou.

Protože závislá práce je vždy vykonávána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci pokrýt náklady, které by mu výkonem práce z domova vznikly a vybavit zaměstnance pracovními pomůckami (počítač, telefon, pracovní stůl atp.) potřebnými pro výkon práce. Možné ale také je dohodnout se se zaměstnancem, že bude používat své vybavení a odsouhlasí si odpovídající kompenzaci.

REŽIM ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI („60 %“)

Mnoho společností muselo z nařízení vlády své provozovny uzavřít. V takovém případě mnoho lidí zůstalo doma na tzv. „60 %“. Existují v takovém případě nějaká omezení, například doba, po jakou je tento režim možné mít nastaven?
Tady je nutné rozlišit dvě situace. Pokud zaměstnavatel (společnost) musel svůj provoz z důvodu nařízení vlády uzavřít (restaurace, bary, hotely) a neměl pro zaměstnance práci, měli zaměstnanci nárok na 100 % svého průměrného výdělku. Pokud však z důvodu pandemie a opatření vlády došlo k tomu, že zaměstnavatel neměl náhle pro svoje zaměstnance práci, mohl využít režimu tzv. částečné nezaměstnanosti.

Režim částečné nezaměstnanosti je povinen zaměstnavatel dohodnout s odborovou organizací, která u něj působí. Pokud u zaměstnavatele žádná odborová organizace nepůsobí, stanoví zaměstnavatel pravidla částečné nezaměstnanosti vnitřním předpisem. V obou případech platí, že v rozsahu, ve kterém nemůže zaměstnavatel zaměstnancům přidělovat práci, náleží zaměstnancům minimálně 60 % jejich průměrného výdělku. Pokud jde o časová omezení, tak zákoník práce stanoví, že režim částečné nezaměstnanosti by měl být dočasnou záležitostí, což je relativně vágní pojem.

Kdy je možné využít režim částečné nezaměstnanosti? Respektive musí s tím zaměstnanec souhlasit? Režim částečné nezaměstnanosti je možné využít vždy, když dojde u zaměstnavatele k dočasnému poklesu poptávky po jeho výrobcích či službách. Jde o takzvanou jinou překážku na straně zaměstnavatele, kterou je třeba zaměstnancům oznámit. Není však nutné, a zákon to nevyžaduje, aby zaměstnanci se „snížením mzdy“ souhlasili.

Veškerá naše pracovní aktivita se nám započítá do odpracovaných let, která musíme odpracovat, abychom měli nárok na důchodovou rentu. Jak se přistupuje k částečné nezaměstnanosti? Na co mají lidé nárok?
Zaměstnanec v režimu částečné nezaměstnanosti je stále účasten důchodového pojištění, a tak se mu tato doba započítává do doby pojištění (tzv. „na důchod“). Po dobu takzvané částečné nezaměstnanosti má zaměstnanec nárok minimálně na 60 % svého průměrného výdělku. Zaměstnanci se tak po tuto dobu reálně sníží mzda, což má samozřejmě negativní vliv na výši vyměřovacího základu, ze kterého se pak výše důchodu vypočítává.


Ještě od nás nedostáváte každé dva týdny odborné tipy z oblasti budování týmu a výběru zaměstnanců?


PROPOUŠTĚNÍ

V ekonomice můžeme vnímat, že část firem začala propouštět (i když jsou i firmy, které naopak nabírají). Jaká jsou práva a povinnosti společnosti, pokud se k takovému kroku rozhodnou?
Zaměstnavatel má právo si rozhodnout, jaký počet a profesní složení zaměstnanců bude (a fakticky může) zaměstnávat tak, aby to pro něj z podnikatelského pohledu dávalo smysl. Pokud zaměstnavatel zjistí, že mu vlivem pandemie ubyly zakázky a práce, může nadbytečná pracovní místa zrušit a dotčeným zaměstnancům dát výpověď. Zaměstnanci mají v takovém případě nárok na výpovědní dobu (dvouměsíční, nestanoví-li pracovní smlouva delší) a na zákonné odstupné.

Je možné, aby důvodem k propouštění byla skutečnost, že firma nemůže vyrábět a prodávat? Opravdu tuto možnost zákon povoluje?
Pokud zaměstnavatel nemůže vyrábět a prodávat a musí snížit z tohoto důvodu počet svých zaměstnanců, je nutné, aby na to zákonem předepsaným způsobem reagoval a byl schopen tuto situaci pod jeden z výpovědních důvodů podřadit. V tomto případě se nabízí udělat v rámci zaměstnavatele organizační změnu a zrušit nadbytečná pracovní místa. Tito zaměstnanci pak mohou z důvodu nadbytečnosti (tzv. organizačních důvodů) dostat výpověď z pracovního poměru.

Může dostat výpověď i člověk, který je například v karanténě nebo je doma s dítětem na ošetřovném?
Ano, pokud je zaměstnanec v karanténě (a není v pracovní neschopnosti) může dostat výpověď.

V případě, že zaměstnanec ošetřuje dítě mladší než deseti let nebo jiného člena domácnosti je před výpovědí chráněn zákoníkem práce více a zaměstnavatel by mu mohl dát výpověď jen v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl podnikání ukončit, nebo část podnikání zrušil, přemístil na jiné místo nebo v případě, že by zaměstnanec porušil pracovní kázeň.

ORGANIZAČNÍ ZMĚNY

Pokud se firma nerozhodne přímo k propouštění, ale chce firmu organizačně změnit a některým lidem změnit náplň práce nebo posty, jak může postupovat? Většina zaměstnanců má ve smlouvě přesně definované pozice a náplň práce, s čím tedy v takovém případě musí firma počítat?
V takovém případě je nutné se se zaměstnancem oboustranně dohodnout na změně druhu práce. Ideální postup je vysvětlit zaměstnanci situaci ve firmě a potřeby zaměstnavatele, a pokud bude zaměstnanec se změnou druhu a náplně práce souhlasit, podepsat dodatek k pracovní smlouvě, který potřebnou změnu vyřeší.


Jsou nějaké další otázky, které jsme vám tímto článkem nezodpověděli? Napište nám je na marketing@performia.cz Rádi připravíme další pokračování, pokud to bude užitečné.

Děkujeme advokátům z Taylor Wessing za spolupráci.

Pokud chcete zůstat v obraze nejen v oblasti HR, sledujte nás na
Facebooku Dobrodružství personalistiky.


Z PRAXE: Jak si české firmy poradily v situaci, kdy není kvalitních kandidátů nazbyt


I když se může zdát, že na trhu práce „nejsou lidi“, je možné s tím něco dělat. Jaké zvolit cesty, aby se vás výmluva, že „nejsou lidi“, už nemusela týkat? A jak najít kvalitního uchazeče právě ve chvíli, kdy ho hledáte? Na to jsme se zeptali našich nejúspěšnějších klientů.

celý článek

JANA JÁČOVÁ: Na náboru musíte pracovat trvale, jinak nefunguje


Zatímco jedni stále opakují, že „nejsou lidi“, jiní hledají cesty, jak je najít, ať už je doba jakákoli. K druhé skupince patří i Jana Jáčová, majitelka společnosti UOL Účetnictví. Zatímco si ostatní stěžují na nedostatek lidí, ona nabírá stovky brigádníků, točí videa na LinkedIn a TikTok a expanduje ve všech směrech.

celý článek

ANDREA BOHAČÍKOVÁ: Když chcete adaptovat rodiče po rodičovské do práce, musí na to být naladěný celý tým


Ačkoli je u nás stále situace s nedostatkem kvalitních uchazečů v některých oborech až kritická, je tu pořád jedna skupina, které se práce hledá těžce. Jsou to matky či otcové po rodičovské dovolené. O tom jsme si povídali s ředitelkou a zakladatelkou vzdělávací a networkingové platformy M.arter ANDREOU BOHAČÍKOVOU.

celý článek

Zaměření na cíl výrazně pomáhá zvládnout jakoukoli stresovou situaci, shoduje se Australan s Kostaričankou


Kostaričanku Evelissu Cubero a Australana Garetha Jekela spojuje nejen to, že oba založili pobočku Performie, ale také to, že oba kromě toho působí ještě v úplně jiném odvětví. Jaké zkušenosti si odnesli z budování firmy úplně „od píky“ a jak se dívají na posilování odolnosti zaměstnanců ze svých zeměpisně velmi odlišných pohledů?

celý článek