Ztracená generace nebo skrytý potenciál? Co s dětmi, které se nedostaly na střední
Nadcházející generace, která právě skončila základní školu, se ocitá v obtížné situaci. Mnoho z nich se totiž z důvodu nedostatku kapacit nedostalo na střední školy s maturitou, což jim odepře možnost získat tradiční vysokoškolské vzdělání. Na trhu práce se tak v budoucnu objeví značné množství mladých lidí, kteří nebudou disponovat vysokoškolskými tituly (*viz poznámka redakce). Tento vývoj vyvolává otázku: Není na čase změnit náš pohled na důležitost dosaženého vzdělání?
V průběhu posledních desetiletí bylo vzdělání často vnímáno jako nezbytný krok na cestě k úspěchu. Vysokoškolské tituly se staly symbolem prestiže a způsobem, jak získat konkurenční výhodu na trhu práce. Nicméně se současným počtem absolventů vysokých škol se situace postupně změnila. Vysokoškolské vzdělání už není tak výjimečné a pracovní trh se příliš často potýká s převisem vysokoškolsky vzdělaných kandidátů na určité pozice.
Nyní ale nastupuje generace, které nebude umožněno získat vysokoškolské tituly v tak hojném počtu, jak jsme si za poslední roky zvykli. Ano, pravděpodobně se tomuto problému dalo předejít, ale nestalo se, a tak je na nás, jak si s tím teď poradíme. S nástupem této generace je více než nutné přehodnotit náš pohled na důležitost vysokoškolského vzdělání. A nemusíme čekat, až se tato generace objeví na pracovním trhu. Se změnou můžeme začít hned.
Co je důležitější než titul?
Na co se tedy koukat, když ne na vysokoškolské tituly? V Performii už dlouhou dobu poukazujeme na produktivitu a přístup k práci. To jsou zásadní parametry pro posuzování uchazeče. To, jak člověk k práci přistupuje, jaký styl vedení potřebuje a jaká je jeho vnitřní motivace práci vykonávat, nám o kandidátovi prozradí mnohem více než to, jestli má vysokoškolský titul.
Mnoho dovedností a znalostí, které jsou pro samotný výkon práce důležitější než akademické znalosti, získáváme praxí v průběhu života. Řekněte sami, kolik z toho, co jste se naučili ve škole dnes používáte při každodenní práci. Schopnost komunikovat, pracovat v týmu, produkovat a dodržovat domluvené termíny – to vše mohou kandidáti získat mimo tradiční vysokoškolské prostředí. Existuje mnoho úspěšných podnikatelů, inovátorů a odborníků, kteří neabsolvovali vysokou školu, ale svým talentem, odhodláním a pracovitostí dosáhli výjimečných výsledků.
Často se setkáváme s pracovitými lidmi s potenciálem, kteří ale nemohou najít uplatnění právě proto, že nemají vysokoškolský titul. Dokud je však budeme hodnotit primárně optikou vysokoškolského titulu, můžeme se připravit o skvělé pracovníky. Přehodnocení našeho pohledu na vzdělání by nám mohlo umožnit lépe ocenit a integrovat ty, kteří mají jiné formy odborného vzdělání, odborných kurzů, praktických zkušenost anebo jsou jen velmi schopní a ochotní se všemu naučit.
Umí dnešní firmy změnit pohled na věc?
Změna našeho pohledu na důležitost dosaženého vzdělání by nám mohla pomoci lépe využít potenciál této nové generace zaměstnanců. Spoléhat se pouze na vysokoškolské tituly již není udržitelné a spravedlivé. Je na čase, abychom ocenili a podpořili různorodost talentů a dovedností, které mladí lidé mohou přinést na trh práce, a umožnili jim dosáhnout úspěchu i bez formálního vysokoškolského vzdělání. Další možností je pak už jen nazývat je „ztracenou generací“, zlomit nad nimi hůl a trvat si na tom, že na trhu práce „nejsou lidi“. Co myslíte, která z těchto cest udrží pracovní trh v rovnováze a společnost funkční?
*Pozn.: Děti, které letos skončily základní školu a absolvovaly přijímací zkoušky na střední školy se často nedostaly tam, kam by chtěly. Je jich moc, na školách je velký přetlak. Ministerstvo školství zaspalo a přesto, že data o vysoké porodnosti byla, nepostarali se o to, aby tyto děti měly v době, kdy to budou potřebovat, dostatek středních škol, které na tento příval budou připravené. Tomuto tématu se více věnuje například článek magazinu Reporter.
Mnoho průměrných dětí, které by dříve dosáhly na místo na oborech zakončených maturitou dnes díky této situaci skončilo na výučních oborech bez maturity. Nebude jim tedy umožněno dosáhnout vyššího vzdělání, než je právě výuční list.
Text: Barbora Berková
Zdroj fotografií: freepik.com
Chcete umět rozpoznat skutečný potenciál člověka?
Přijďte na náš seminář „Jak vytvořit a udržet skvělý tým" a osvojte si know-how, které vás osvobodí od apelu na vysokoškolský titul.
Další články
Co lidi na jejich šéfech nejvíc štve a kdo za to může?
Nevyvážený work-life balance, neférové odměňování, špatná firemní kultura, nemožnost růstu, pocit nedoceněnosti, nesoulad s firemními hodnotami. To jsou nejčastější důvody k odchodu ze zaměstnání, které uvádějí zahraniční i české průzkumy. Jedna dlouholetá stálice mezi nimi ještě chybí – špatný šéf či vedení. Co ale ten „špatný šéf“ pro lidi vlastně znamená?
celý článekRole šéfa je čím dál náročnější, ale řešení existuje
Všimli jste si v posledních letech toho, že když nějaký lídr něco vyhlásí či rozhodne, je velmi často spíše zpochybňován než následován? Lidé tráví čas diskusí, zda je jeho rozhodnutí správné, a často se přiklánějí k názorům amatérů či ke zdrojům, které jsou pro danou oblast nekompetentní. Čím to je? A vede z toho nějaká cesta ven?
celý článek7 největších chyb v inzerci a jak je napravit
Pokud vám inzerce na volné pozice nefunguje, je nejspíš něco špatně. Ale také máte určitě možnost to nějak změnit a tím to zlepšit. Jaké největší chyby v inzerátech nejčastěji vídáme? A jak si s nimi poradit, abyste měli šanci přitáhnout ty pravé kolegy? K těm největším chybám jsme vám připravili i konkrétní příklady z praxe. Autory inzerátů záměrně neuvádíme, protože každý má šanci se zlepšit, že?
celý článekPředsudky snižují šanci získat do týmu ty nejlepší
Matky po rodičovské budou pořád doma s nemocnými dětmi. Starší lidé nestíhají tempo mladého týmu. Člověk bez zkušeností v oboru nám toho moc nepřinese. Lidé těsně po škole k nám půjdou jen načerpat zkušenosti do dalších zaměstnání. Je vám to povědomé? A víte, že kvůli předsudkům pro sebe možná nezískáte ty nejlepší?
celý článek