Ztracená generace nebo skrytý potenciál? Co s dětmi, které se nedostaly na střední

Nadcházející generace, která právě skončila základní školu, se ocitá v obtížné situaci. Mnoho z nich se totiž z důvodu nedostatku kapacit nedostalo na střední školy s maturitou, což jim odepře možnost získat tradiční vysokoškolské vzdělání. Na trhu práce se tak v budoucnu objeví značné množství mladých lidí, kteří nebudou disponovat vysokoškolskými tituly (*viz poznámka redakce). Tento vývoj vyvolává otázku: Není na čase změnit náš pohled na důležitost dosaženého vzdělání?


V průběhu posledních desetiletí bylo vzdělání často vnímáno jako nezbytný krok na cestě k úspěchu. Vysokoškolské tituly se staly symbolem prestiže a způsobem, jak získat konkurenční výhodu na trhu práce. Nicméně se současným počtem absolventů vysokých škol se situace postupně změnila. Vysokoškolské vzdělání už není tak výjimečné a pracovní trh se příliš často potýká s převisem vysokoškolsky vzdělaných kandidátů na určité pozice.

Nyní ale nastupuje generace, které nebude umožněno získat vysokoškolské tituly v tak hojném počtu, jak jsme si za poslední roky zvykli. Ano, pravděpodobně se tomuto problému dalo předejít, ale nestalo se, a tak je na nás, jak si s tím teď poradíme. S nástupem této generace je více než nutné přehodnotit náš pohled na důležitost vysokoškolského vzdělání. A nemusíme čekat, až se tato generace objeví na pracovním trhu. Se změnou můžeme začít hned.

Co je důležitější než titul?

Na co se tedy koukat, když ne na vysokoškolské tituly? V Performii už dlouhou dobu poukazujeme na produktivitu a přístup k práci. To jsou zásadní parametry pro posuzování uchazeče. To, jak člověk k práci přistupuje, jaký styl vedení potřebuje a jaká je jeho vnitřní motivace práci vykonávat, nám o kandidátovi prozradí mnohem více než to, jestli má vysokoškolský titul.

Mnoho dovedností a znalostí, které jsou pro samotný výkon práce důležitější než akademické znalosti, získáváme praxí v průběhu života. Řekněte sami, kolik z toho, co jste se naučili ve škole dnes používáte při každodenní práci. Schopnost komunikovat, pracovat v týmu, produkovat a dodržovat domluvené termíny – to vše mohou kandidáti získat mimo tradiční vysokoškolské prostředí. Existuje mnoho úspěšných podnikatelů, inovátorů a odborníků, kteří neabsolvovali vysokou školu, ale svým talentem, odhodláním a pracovitostí dosáhli výjimečných výsledků.

Často se setkáváme s pracovitými lidmi s potenciálem, kteří ale nemohou najít uplatnění právě proto, že nemají vysokoškolský titul. Dokud je však budeme hodnotit primárně optikou vysokoškolského titulu, můžeme se připravit o skvělé pracovníky. Přehodnocení našeho pohledu na vzdělání by nám mohlo umožnit lépe ocenit a integrovat ty, kteří mají jiné formy odborného vzdělání, odborných kurzů, praktických zkušenost anebo jsou jen velmi schopní a ochotní se všemu naučit.

„Spoléhat se pouze na vysokoškolské tituly již není udržitelné a spravedlivé. Je na čase, abychom ocenili a podpořili různorodost talentů a dovedností, které mladí lidé mohou přinést na trh práce.“

Umí dnešní firmy změnit pohled na věc?

Změna našeho pohledu na důležitost dosaženého vzdělání by nám mohla pomoci lépe využít potenciál této nové generace zaměstnanců. Spoléhat se pouze na vysokoškolské tituly již není udržitelné a spravedlivé. Je na čase, abychom ocenili a podpořili různorodost talentů a dovedností, které mladí lidé mohou přinést na trh práce, a umožnili jim dosáhnout úspěchu i bez formálního vysokoškolského vzdělání. Další možností je pak už jen nazývat je „ztracenou generací“, zlomit nad nimi hůl a trvat si na tom, že na trhu práce „nejsou lidi“. Co myslíte, která z těchto cest udrží pracovní trh v rovnováze a společnost funkční?

*Pozn.: Děti, které letos skončily základní školu a absolvovaly přijímací zkoušky na střední školy se často nedostaly tam, kam by chtěly. Je jich moc, na školách je velký přetlak. Ministerstvo školství zaspalo a přesto, že data o vysoké porodnosti byla, nepostarali se o to, aby tyto děti měly v době, kdy to budou potřebovat, dostatek středních škol, které na tento příval budou připravené. Tomuto tématu se více věnuje například článek magazinu Reporter.
Mnoho průměrných dětí, které by dříve dosáhly na místo na oborech zakončených maturitou dnes díky této situaci skončilo na výučních oborech bez maturity. Nebude jim tedy umožněno dosáhnout vyššího vzdělání, než je právě výuční list. 

Text: Barbora Berková 

Zdroj fotografií: freepik.com

Chcete umět rozpoznat skutečný potenciál člověka?  

Přijďte na náš seminář „Jak vytvořit a udržet skvělý tým" a osvojte si know-how, které vás osvobodí od apelu na vysokoškolský titul. 


O autorovi článku

Barbora Berková

Webináře, přednášky, uzavřená setkání, o všechny tyto akce se Barča stará. Kromě toho pomáhá s PR, píše novinky, články a je vždy k ruce marketingovému a PR oddělení. Ochotně pomáhá takzvaně na všech frontách.

KATEŘINA KREJČÍ: Tým nemůže fungovat, pokud nechceme rozumět lidem


Obor stavebnictví nevystudovala, a i přesto nastoupila do společnosti SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o., kterou dnes vede jako jednatelka. Našla způsoby, jak se o oboru i lidech, které vede, dozvědět víc, a pochopila, že i její vedoucí musí lidem rozumět. Je spolurealizátorkou několika projektů, které podporují zručnost dětí a jejich kladný vztah k technickým oborům. Kateřina Krejčí rozhodně má o vedení firmy i lidí v ní co říct.

celý článek

Z PRAXE: Proč porozumění lidem zlepšuje manažerské schopnosti


Zapomeňte na ohraná klišé. Rozumět lidem není jen o vytváření společenských vztahů. Je to o odhalení potenciálu každého jednotlivce ve vašem týmu, je to společná cesta k cíli a je to také klíč k efektivnímu vedení lidí. Mohl by dirigent vést stohlavý orchestr, kdyby neznal dovednosti každého hudebníka? Pravděpodobně ano, ale poslouchat by se to nedalo. Stejně tak je tomu i v případě středního managementu. Zeptali jsme se několika zástupců českých firem, kteří vzdělávají své manažery právě v této oblasti, na to, co jim to přináší. Jste zvědaví?

celý článek

Jak ztratit kandidáta v deseti krocích


Boj o skvělé zaměstnance neutichl a firmy se předhání v tom, co jim nabídnout, aby je získali pro sebe. Možná i kvůli tomuto přístupu se některé organizace svým přístupem k výběrovému řízení nevědomky samy ochuzují o zajímavé uchazeče. Co dělají, že ztrácí u své cílové skupiny plusové body? Tady je deset chyb, které ve výběrových řízeních nejčastěji pozorujeme.

celý článek

5 nejčastějších chyb, které děláme v interní komunikaci


Interní komunikace je téma, o kterém se často mluví a píše, a přesto je stále žádané. Jako by mu firmy stále dostatečně nerozuměly. Základní otázkou není, jak interní komunikaci správně nastavit, ale proč se jí vůbec zabývat.

celý článek