O lidech: Jak mladé generaci ukázat hodnotu práce

O lidech

Co se stane, když se mladíkovi po škole snažíte vysvětlit, že jeho práce zatím firmě moc nepřinesla? Jak je možné, že někdo nevidí opravdovou hodnotu své práce? Je tohle problém hlavně mladé generace? A existuje nějaký univerzální postup k tomu, jak zaměstnanci dobře vysvětlit to, kolik nás stojí a kolik na druhé straně firmě přináší? O tom si v této epizodě podcastu O lidech povídala Barbora Boháčková s Lucií Spáčilovou, expertkou na budování produktivních týmů.

OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos

"Není to rozhodně záležitost jen mladých lidí. Je spousta zajetých pracovníků, kteří jsou zaseklí ve fázi, kdy mají pocit, že to, že se někde vyskytují, je opravňuje k tomu, aby chtěli nějakou odměnu. Což, my jako podnikatelé chápeme, že takhle to není."

— Lucie Spáčilová —

Je pravda, že mladá generace nechápe hodnotu práce?

Ne úplně, říká Lucie. Mladí lidé často přicházejí ze škol bez reálné pracovní zkušenosti, mají za sebou brigády placené „od hodiny“, znají ceny práce hlavně z tabulek, portálů a sociálních sítí.

Jejich představa hodnoty práce se proto opírá o čas a průměrné platy, ne o výsledky. Ne proto, že by nechtěli pracovat, ale proto, že nemají ještě jinou zkušenost, o kterou by se mohli opřít.

Je to problém jen mladých lidí na trhu práce?

Ne, tohle myšlení najdeme i u zkušenějších zaměstnanců, konstatuje Lucie. U části lidí se totiž objevuje stejný vzorec: „Jsem tady, odvádím nějakou činnost, a tím pádem mám nárok na mzdu.“

Jenže firmy neplatí za přítomnost ani za snahu. Firmy platí za výsledky a hodnotu, kterou práce přináší. Rozdíl je v tom, že u mladých lidí je to častější, protože nemají srovnání, nemají „odžité“, jak se buduje hodnota v čase a často slyší jen jednu stranu příběhu – kolik by „měli“ brát.

Proč se mladí zaměstnanci tak rychle začnou ptát na peníze?

Protože vidí průměrné mzdy na internetu, slyší příběhy o rychlém růstu platů, nemají ještě propojení mezi výkonem a odměnou.

Pro zaměstnavatele je to frustrující obzvlášť, když do zaměstnance stále investují čas a energii, učí ho, vedou, opravují jeho chyby a výsledky zatím neodpovídají mzdě.

Tady velmi často nevzniká konflikt z peněz, ale z nepochopení principu práce.

Celou epizodu si poslechněte na YouTube nebo v podcastových aplikacích Spotify a Apple Podcasts.

Jak tedy mladým lidem vysvětlit hodnotu práce, aby to pochopili?

Určitě ne tabulkami nebo přednáškou o nákladech firmy, anivětou „my tě platíme“. Funguje něco jiného: přirovnání k něčemu, co je jim blízké.

V jednom konkrétním případě to byl sport – hokej. U jiných lidí to mohou být filmy, hry, projekty, technologie.

Princip je stejný:

nikdo není placený za to, že „se snaží“,
nikdo není placený za čas strávený na hřišti,
placeno je za přínos k výsledku celého týmu.

Jakmile si mladý zaměstnanec dokáže sám spojit svou roli s výsledkem, mění se jeho chování:

začne se víc ptát „jak to udělat líp“,
sleduje výstupy místo činností,
přebírá odpovědnost.

Co z toho plyne pro firmy a výběrová řízení?

Pokud firmy chtějí, aby mladá generace:

chápala práci,
chápala mzdu,
chápala růst.

Tak musí být schopné jasně vysvětlit za co se platí, jak vzniká hodnota, jak vypadá dobrý výkon. Nestačí říct „čekáme iniciativu“. Je potřeba ji konkrétně popsat.

Co by měli šéfové dělat jinak místo stěžování si na mladé?

Méně si stěžovat na generace. Více pracovat na jasném popisu očekávání, propojení práce s výsledky, srozumitelném vysvětlení role každé pozice v týmu.

Protože když člověk pochopí souvislosti, velmi často začne makat víc, začne chtít růst a ví, že si musí růst mzdy zasloužiz, ne jen pravidelně očekávat.

Shrnutí

Tohle není válka generací. Toto je komunikační a manažerský problém. Mladá generace nepotřebuje slyšet, že „dřív to bylo jiné“. Potřebuje pochopit, jak funguje práce dnes – v realitě, ne v tabulkách.

Celou epizodu si poslechněte na YouTube nebo v podcastových aplikacích Spotify a Apple Podcasts.