Dvě ingredience, bez kterých se dobrý personalista na pohovoru neobejde

Dobrá komunikace je základ všeho. Lidé spolu mluví dennodenně. Ptáme se, odpovídáme a zároveň posloucháme. Někdy se ale stává, že sice slyšíme, co nám ten druhý říká, ale nevnímáme. Při povídání s přáteli to není tak zásadní problém. Ten nastává až ve chvíli, kdy například máte pohovory.


Pohovory patří mezi nejčastější činnost personalistů a HR manažerů. Pro zkušené to může být rutina, ale stále je to činnost, která vyžaduje plné soustředění a nelze ji dělat jen tak napůl. Pokud chcete dělat pohovory vždy na 100 %, vězte, že nestačí jen chytrý seznam otázek. Je toho víc, co potřebujete mít vyladěné, abyste vždy dosáhli maximálního možného výsledku.

Co na pohovoru potřebujete zjistit a jaký by měl mít výsledek?

Vždy musíte získat relevantní informace o kandidátovi, které vám pomohou se zodpovědně rozhodnout.
Toho není možné dosáhnout prostým povídáním si s kandidátem, ani on-line dotazníkem, ať už je sebelepší. Dokonce ani šestý smysl vám v tomto případě nepomůže. Je to vyladěná kombinace dvou aspektů, které rozhodnou o dosáhnutí efektivního výsledku z daného pohovoru.

„Získané zkušenosti z komunikačního tréninku člověk využívá každý den. Hlavně ve vypjatých situacích je důležité si uvědomit, že je nutné situaci uklidnit, zvládnout a poté v klidu vykomunikovat. Rozhodně jsem se naučila větší sebekontrole.“
Jana Jiřincová, personalistka ve společnosti KLAUS Timber a.s.

Víte, co potřebujete k pohovorům?

Mám na mysli dvě ingredience, které způsobí, že vaše pohovory budou ty nejlepší na světě.

  1. Mít úplný koncept. Musíte přesně vědět, na co a jak se ptát. Měli byste být schopni pokládat ty správné otázky, vyhodnocovat je a následně se s jistotou rozhodnout o dalším kroku.
  2. Dovednost komunikace. Naučte se získat odpovědi na všechny vaše otázky. Nespokojte se s tím, když vám kandidát odpovídá na něco jiného, než jste se ho ptali. Je důležité umět někoho rozmluvit a být stále tím, kdo má rozhovor pod kontrolou a vede ho v příjemné rovině. S tím také souvisí schopnost nenechat se vyvést z daného konceptu a velmi přirozeně reagovat i na překvapivé situace a okolnosti.

Někdy nám na pohovoru může uniknout i jediný malý detail, který může ovlivnit náš úsudek. Stává se, že kandidát neodpoví přímo, ale kolem otázky pouze krouží anebo nás jeho odpověď tak šokuje, že ztratíme koncentraci a pohovor podle toho následně vypadá. Pokud je vaší ambicí stát se anebo udržet na úrovni nejlepších mistrů v pohovorech, doporučuji Komunikační trénink.


Jak to vypadá v praxi?

Jana Lagová pracuje na pozici personální ředitelky ve společnosti Gumex, spol. s.r.o. od roku 2009. Za tu dobu zvládla udělat nepřeberné množství pohovorů. V čem ji komunikační trénink dokázal pomoct? A jaké poznatky používá dodnes?

Když jste se na komunikační trénink přihlásila, měla jste pocit, že máte v komunikaci nějaké mezery?
S mým temperamentem a znamením (blíženec) je pro mě největší oříšek neskákat druhým do řeči. Tento zlozvyk se mi při pohovorech hodil, když bylo nutné zasáhnout a vrátit kandidáta k tématu. Chtěla jsem ale pracovat na tom, kdy je to spíše obtěžující a neprofesionální.

Je něco, co jste si přenesla do pracovního života a využíváte to?
Díky tréninku vím, že jsem schopna dlouho trpělivě sedět na poradách i pohovorech, zejména videopohovorech. Pomáhá mi to utlumit mou nutkavou potřebu mluvit, hýbat se a prudce reagovat. Nebýt tréninku, asi bych to v daný moment nemohla vydržet.

Komu byste komunikační trénink doporučila?
Všem, kteří jsou ochotni hrát hru, nejsou příliš svázáni a vědí, že musí něco zlepšit, ale pořád se jim to nedaří. 

Zdroj fotografie: freepik.com

Chcete i vy zlepšit své komunikační dovednosti? 
 

Pak potřebujete na náš "Komunikační soustředění nejen pro personalisty."


O autorovi článku

Lucie Spáčilová

Již od založení firmy má na starosti vývoj produktů, kvalitu a celkovou expanzi a životaschopnost společnosti. Práci bere jako hru a Performia je tak trochu její dítě.

Co lidi na jejich šéfech nejvíc štve a kdo za to může?


Nevyvážený work-life balance, neférové odměňování, špatná firemní kultura, nemožnost růstu, pocit nedoceněnosti, nesoulad s firemními hodnotami. To jsou nejčastější důvody k odchodu ze zaměstnání, které uvádějí zahraniční i české průzkumy. Jedna dlouholetá stálice mezi nimi ještě chybí – špatný šéf či vedení. Co ale ten „špatný šéf“ pro lidi vlastně znamená?

celý článek

Role šéfa je čím dál náročnější, ale řešení existuje


Všimli jste si v posledních letech toho, že když nějaký lídr něco vyhlásí či rozhodne, je velmi často spíše zpochybňován než následován? Lidé tráví čas diskusí, zda je jeho rozhodnutí správné, a často se přiklánějí k názorům amatérů či ke zdrojům, které jsou pro danou oblast nekompetentní. Čím to je? A vede z toho nějaká cesta ven?

celý článek

7 největších chyb v inzerci a jak je napravit


Pokud vám inzerce na volné pozice nefunguje, je nejspíš něco špatně. Ale také máte určitě možnost to nějak změnit a tím to zlepšit. Jaké největší chyby v inzerátech nejčastěji vídáme? A jak si s nimi poradit, abyste měli šanci přitáhnout ty pravé kolegy? K těm největším chybám jsme vám připravili i konkrétní příklady z praxe. Autory inzerátů záměrně neuvádíme, protože každý má šanci se zlepšit, že?

celý článek

Předsudky snižují šanci získat do týmu ty nejlepší


Matky po rodičovské budou pořád doma s nemocnými dětmi. Starší lidé nestíhají tempo mladého týmu. Člověk bez zkušeností v oboru nám toho moc nepřinese. Lidé těsně po škole k nám půjdou jen načerpat zkušenosti do dalších zaměstnání. Je vám to povědomé? A víte, že kvůli předsudkům pro sebe možná nezískáte ty nejlepší?

celý článek