Jak na zaměstnávání mladistvých od 14 let
V tomto článku rozebereme novinku v pracovním právu – letní zaměstnávání osob od 14 let s neukončenou školní docházkou, kterou přinesla „flexinovela“ zákoníku práce v roce 2025. Dále si zopakujeme pravidla pro nařizování a čerpání dovolených a zaměříme se na nejčastější chyby, kterých se zaměstnanci i zaměstnavatelé v souvislosti s dovolenými dopouštějí. Jak se to s aktuální problematiku a fungováním dovolených u dohod konaných mimo pracovní poměr? Ve spolupráci s Valíček & Valíčková, advokátní kancelář, s.r.o. jsme si pro vás tato témata připravili.

Zaměstnávání mladistvých již od 14 let
Rok 2025 a flexinovela zákoníku práce přinesla do oblasti zaměstnávání mladistvých změnu, po které praxe dlouho volala. Právě v období hlavních prázdnin se nyní mohou zapojit do pracovního procesu děti již od 14 let věku. Vyzkoušet si „nanečisto“ jaké to je vydělat si svou první výplatu, i když jen na pár týdnů a za mírnějších podmínek. Je však vždy klíčové správně nastavit druh práce, rozsah směn, dohled, evidenci, písemné souhlasy i komunikaci se zákonnými zástupci zaměstnanců. Právě proto se vyplatí těmto tématům věnovat pozornost a na blížící sezónu se dobře připravit.
Kdo je mladistvý zaměstnanec a za jakých podmínek lze zaměstnat již 14leté?
Za mladistvé zaměstnance se v pracovněprávních vztazích považují zaměstnanci mladší 18 let, přičemž tito jsou v oblasti zaměstnanosti chápáni jako tzv. zvláštní ochranná kategorie osob, kterým právní řád přiznává zvýšenou ochranu při výkonu práce.
Novelizace pracovněprávních předpisů připouští od minulého roku výjimku, a to konkrétně pro nezletilé osoby, které již dovršily 14 let. Ty mohou vykonávat závislou práci v období hlavních prázdnin, avšak pouze za podmínek stanovených zákoníkem práce a občanským zákoníkem. Podle této úpravy smí mladistvý zaměstnanec mladší 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který prozatím neukončil povinnou školní docházku (např. 16letá osoba bez základního vzdělání) v období hlavních prázdnin vykonávat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi se rozumí práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (pokud jejich součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou zvláštními předpisy stanoveny další podmínky zdravotní způsobilosti). V případě nezletilé osoby mladší 15 let, která však již dovršila 14 let, a má zájem využít možnost vykonávat práci v období hlavních prázdnin, je podle § 35 odst. 2 občanského zákoníku povinna k platnému sjednání pracovního poměru obstarat písemný souhlas zákonného zástupce s takovým pracovním úvazkem.
Základním východiskem, dle ust. § 34 odst. 1 občanského zákoníku, zůstává, že děti mladší 15 let a také ti, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku, obecně pracovat nesmějí (podle § 34 odst. 1 občanského zákoníku). Výjimkou jsou jen některé činnosti, například v oblasti umění, kultury, reklamy nebo sportu, a i ty musí splňovat podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.).
Jakmile ale dítě dovrší 15 let, může si už sjednat brigádu nebo pracovní poměr (například podepsat dohodu či pracovní smlouvu podle § 35 odst. 1 občanského zákoníku). Do práce ale může nastoupit až po tom, co dokončí povinnou školní docházku.
Proč novela zamířila právě k letním prázdninám?
Letní měsíce jsou obdobím, kdy řada zaměstnavatelů potřebuje sezónní výpomoc, zatímco stálí zaměstnanci hromadně čerpají dovolenou. To se týká zejména gastronomie, cestovního ruchu, koupališť, kempů, kulturních zařízení, maloobchodu nebo administrativních provozů.
Mladistvé osoby se mohou zapojit do práce pouze v režimu, který odpovídá jejich věku, zkušenostem a ochraně stanovené právními předpisy. Typicky tak může připadat v úvahu například jednoduchá administrativní výpomoc, pomocné činnosti v provozu, doplňování zboží, jednoduché práce v maloobchodě, výpomoc v kulturních zařízeních nebo pomocné práce v gastronomii, pokud svým charakterem odpovídají první kategorii prací a nejsou spojeny s dalšími zdravotními nebo bezpečnostními riziky. Naopak zaměstnavatelé musí být velmi opatrní u činností, které se mohou na první pohled tvářit jako běžná sezónní výpomoc, ale fakticky jsou fyzicky náročné, rizikové nebo vyžadují zvláštní způsobilost. Příkladem prací, jež mladiství v tomto věku a bez ukončené povinné školní docházky nesmí provádět, jsou práce typu např. obráběči, slévači, modeláři, dřevoobráběči nebo třeba noční hlídači.

Na co si musí zaměstnavatel dát zvláštní pozor?
Zaměstnávání mladistvých je tradičně spojeno se zvýšenou ochranou. U čtrnáctiletých osob a mladistvých bez ukončené povinné školní docházky to platí ještě výrazněji. Zaměstnavatel by proto neměl vycházet z představy, že jde jen o krátkou letní brigádu bez větších administrativních nároků. I pro tyto zaměstnance proto nadále platí specifická ustanovení týkající se pracovních podmínek mladistvých zaměstnanců, a dále regulace týkající se prací zakázaných mladistvým vyhláškou č. 180/2015 Sb. (tj. vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Zaměstnavatel tedy musí řešit zejména pracovní dobu, zákaz přesčasů, zákaz práce v noci, odpočinek, bezpečnost práce, vstupní lékařskou prohlídku a správné posouzení, zda nejde o práci mladistvým zakázanou.
Kolik hodin může pracovat mladistvý?
Podle § 79a odst. 1 zákoníku práce platí, že:
„U mladistvého zaměstnance mladšího než 15 let nebo u mladistvého zaměstnance, který neukončil povinnou školní docházku, nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 7 hodin a délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 35 hodin týdně.“
Důležité je také pravidlo podle § 79a odst. 3 zákoníku práce, podle něhož se délka týdenní pracovní doby posuzuje souhrnně ve více základních pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatel by proto měl při nástupu mladistvé osoby ověřit, zda současně nevykonává práci i pro jiného zaměstnavatele. Jinak by mohlo dojít k překročení limitu 35 hodin týdně, ačkoli by u jednoho zaměstnavatele vypadal rozvrh směn formálně v pořádku.
Vedle toho nadále platí další ochranná pravidla pro mladistvé zaměstnance. Zaměstnavatel je nesmí zaměstnávat prací přesčas ani prací v noci podle § 245 odst. 1 zákoníku práce. U mladistvých mladších než 15 let nebo u mladistvých, kteří neukončili povinnou školní docházku, pak platí ještě přísnější limitace včetně zákazu práce v době po 20. hodině večerní. Čtrnáctiletou osobu nelze jednoduše ponechat v provozu do pozdních večerních hodin jen proto, že je největší nápor zákazníků nebo že s tím rodiče souhlasí.
Prakticky pro zaměstnavatele:
Obecně tedy platí, že běžné zaměstnávání přichází v úvahu až u nezletilé osoby starší 15 let, která ukončila povinnou školní docházku. U osob od 14 let ale rovněž těch starších, které ještě neukončily povinnou školní docházku, je výkon závislé práce možný pouze výjimečně v období hlavních prázdnin, s písemným souhlasem zákonného zástupce a pouze u lehkých prací splňujících zákonné podmínky.
V praxi se tak může jednat například o 14leté děti v 8-9. třídě základní školy, ale také o mladistvé ve věku 15, 16 nebo 17 let, kteří z různých důvodů povinnou školní docházku dosud neukončili. Prakticky je proto vhodné, aby zaměstnavatel před přijetím mladistvé osoby vždy ověřil její věk, ukončení povinné školní docházky, existenci písemného souhlasu zákonného zástupce tam, kde je vyžadován, zdravotní způsobilost k práci a zařazení práce do příslušné kategorie. Samotný souhlas mladistvé osoby nebo jejího zákonného zástupce nestačí. Rozhodující je, zda jsou současně splněny zákonné podmínky. V tomto směru je pak třeba dbát na splnění všech souvisejících povinností, které právní úprava na zaměstnavatele přísně klade. Například evidence a rozvrhování pracovní doby, včasná úhrada mezd nebo poskytnutí patřičného prostoru pro čerpání dovolené svými zaměstnanci.
Text a zdroj informací: René Kalašová ve spolupráci s Valíček & Valíčková, advokátní kancelář, s.r.o.
Zdroj fotografií: canva.com
Hledáte pravidelnou inspiraci
z praxe českých firem?
Přihlaste se k odběru Performia tipů z praxe, které píší
konzultantky přímo z praxe jejich klientů.