Když chceme, aby nás život bavil, potřebujeme motivaci téměř ke každé naší činnosti. Pro někoho ale nemusí být snadné ji najít. Motivovat sám sebe může být mnohdy těžší než motivovat své okolí. Jak motivaci vlastně definovat? Co lidi demotivuje? A jak motivaci najít sám pro sebe? O to se s námi podělili tři úspěšní ředitelé českých firem.


Na co jsme se zeptali?

  1. Jak by zněla vaše vlastní definice motivace?
  2. Jakým způsobem motivujete své lidi? A co podle vás naopak lidi nejvíce demotivuje?
  3. Stalo se vám někdy, že jste ztratil/a motivaci? Pokud ano, kdy a za jakých okolností?
  4. Máte nějaký recept na to, jak motivovat sám/sama sebe?

Koho jsme se zeptali?

Jana Jiřincová, asistentka CEO, PR a personalistka ve společnosti KLAUS Timber a.s.

MICHAELA POJEZDNÁ

ředitelka společnosti Deckard & Penfield s.r.o.

Velmi snadno můžete každého zaměstnance demotivovat. Stačí, pokud si ho přestanete vážit."

1. Jak by zněla vaše vlastní definice motivace?

Vědět nebo věřit, že to, co dělám, má smysl. 

2. Jakým způsobem motivujete své lidi? A co podle vás naopak lidi nejvíce demotivuje?

Začněme od konce. Velmi snadno můžete každého zaměstnance demotivovat. Stačí, pokud si ho přestanete vážit, to, že je u vás ve firmě, začnete brát jako samozřejmost, nebo s ním jen dostatečně nekomunikujete. Zároveň je pro zaměstnance nejhorší neznalost, nevědomost toho, co se ve firmě děje a nemožnost věci ovlivnit. Musím se ale přiznat, že mám opravdu skvělý tým, který je dostatečně zkušený a je radost s ním pracovat. Se svým týmem jsem denně v osobním kontaktu. Mluvíme společně o tom, co se denně děje a dávám jim prostor o věcech společně rozhodovat. Je velmi důležité, aby každý člen týmu věděl, co se od něj očekává, jaká je jeho role a jak je jeho práce prospěšná pro tým. A i když je to možná klišé, je osobní pochvala ve zdravém týmu stále tím největším motivátorem.

3. Stalo se vám někdy, že jste ztratil/a motivaci? Pokud ano, kdy a za jakých okolností?

Určitě, a ne jednou. Jsem člověk, který chce, aby věci dopadly tak, jak si to představuje, jak si to vysnil, nebo prostě tak, jak by to mělo obvykle být. Realita je však někdy jiná. Pracujeme s lidmi, a tak do všeho, co děláme, vstupuje spousta proměnných. 

4. Máte nějaký recept na to, jak motivovat sám/sama sebe?

Neřekla bych, že mám nějaký recept. Dělám věci, co mě baví. Nedělám věci, co mě nebaví. A asi mám štěstí, že věcí, co mě nebaví, je hrozně málo. Takže hledat motivaci není ani potřeba. Recruitment je pořád něco, co mě stále moc baví (pozn. red. „recruitment“, je anglický výraz pro nábor lidí).


VLASTA OPELKOVÁ

výkonná ředitelka společnosti Bussiness Success, spol. s.r.o. 

"Pracujeme na tom, aby každý zaměstnanec měl k dispozici svůj přesný popis práce a věděl, co je výsledkem jeho práce."
 

1. Jak by zněla vaše vlastní definice motivace?

Motivace je pro mě jednoduše řečeno důvod, proč se do něčeho pustit, vytrvat, nevzdat se,
i když to není třeba jednoduché, a dotáhnout věci do konce. Takový motor, který pohání člověka v práci i v soukromí.

2. Jakým způsobem motivujete své lidi? A co podle vás naopak lidi nejvíce demotivuje?

Každý člověk má vlastní důvody, a proto s motivací pracuji u každého jinak. Důležité je vědět, co pro každého člověka je ten osobní motor. Vědět, na jaké palivo fungují lidé v týmu, je důležitou součástí práce vedoucího a v této oblasti nestačí jen "myslet si". Častou demotivaci vidím u lidí, kteří dělají zbytečnou práci nebo si myslí, že dělají zbytečnou práci. A pak také nezájem nebo nedocenění ze strany vedoucího.

3. Stalo se vám někdy, že jste ztratil/a motivaci? Pokud ano, kdy a za jakých okolností?

V minulosti mě na podřízené pozici demotivoval nadřízený, který dával příkazy a řídil projekt, ale my jsme v týmu nevěděli, co má být výsledkem zhruba půlroční práce. Nedávalo to smysl a v týmu to kvůli tomu drhlo. 

4. Máte nějaký recept na to, jak motivovat sám/sama sebe?

Dělat práci, která má smysl a naplňuje mě, plus mít stanovené cíle a jít si za nimi. Dobře mi také funguje sbírat inspiraci u zkušenějších lidí a rozšiřovat si obzory. 


Ještě od nás nedostáváte každé dva týdny odborné tipy z oblasti budování týmu a výběru zaměstnanců?


JAROSLAV STÁŇA

jednatel ve společnosti SEAP Rokycany s.r.o. 

"Snažím se, aby lidé viděli smysl své práce. Když dojde k nějaké chybě, musí vědět, že dělat chyby není špatné, je zkrátka potřeba věci zdokonalovat a brát je jako výzvu."

1. Jak by zněla vaše vlastní definice motivace?

Motivace pro mě znamená být spokojený s výsledkem. Myslím si, že je potřeba, aby člověk chápal, že výsledek je k něčemu dobrý a že jeho práce má smysl. Pokud ti lidé nevidí na konec, pokud jsou například uprostřed nějakého procesu, bývá to problém.

2. Jakým způsobem motivujete své lidi? A co podle vás naopak lidi nejvíce demotivuje?

Snažím se, aby lidé viděli smysl své práce. Když dojde k nějaké chybě, musí vědět, že dělat chyby není špatné, je zkrátka potřeba věci zdokonalovat a brát je jako výzvu. Zároveň se snažím, aby zaměstnanci cítili, že jsou součástí firmy a že jsou důležití. Demotivace je u mě většinou důsledek nedorozumění, které častokrát nevzniká úmyslně, lidé zkrátka jen něco nesprávně pochopí. Chyba může vzniknout i u mě, někdy si myslím, že jim dávám stoprocentní informace a ony se dají vyložit i jiným způsobem. Vše se následně musí opravit, jinak by byl výsledek úplně špatně. To lidi demotivuje.

3. Stalo se vám někdy, že jste ztratil/a motivaci? Pokud ano, kdy a za jakých okolností?

To se určitě stává. Já ji samozřejmě zase musím rychle najít a vše vyřešit. Ztrácím motivaci u věcí, kterým nevěřím, například pokud zákazník chce něco, s čím já nesouhlasím. Nemluvím o drobných věcech, kdy je v pořádku, že má zákazník jiný názor. Jde o zásadní názorové rozdíly, kdy já vím, že požadavek klienta není správný nebo není proveditelný. Pro mě věci vždy musí mít smysl.

4. Máte nějaký recept na to, jak motivovat sám/sama sebe?

Musí mě práce bavit. Mým cílem je udělat si z práce koníček, to je po mě motivující.

Foto: archiv klientů, Freepik.com

Chcete vědět, jak se přidat k úspěšným klientům Performia, kteří přesně vědí,
jak si pro sebe najít ty nejšikovnější zaměstnance?


MARKÉTA SOUHRADOVÁ: I když jsme korporát, daří se nám neztrácet lidský přístup


Když se řekne „korporát“, nemálo z nás si kromě benefitů a dobrého zápisu do životopisu vybaví i nemožnost věci flexibilně měnit, hromadu procesů a směrnic nebo malý zájem o názory jednotlivce. Ale když se řekne Wienerberger s.r.o., napadne mě téměř přesný opak. Více jsem si o tom všem povídala s country HR manažerkou firmy s více než tisícovkou zaměstnanců Markétou Souhradovou. Jsem zvědavá, co si o korporátech budete po přečtení myslet vy.

celý článek

ALŽBĚTA TRUPAROVÁ: Pocitům při návratu domů z náročné mise se nic nevyrovná


Personální a finanční manažerka Lékařů bez hranic Alžběta Truparová má za sebou devět misí. Působila v různých zemích, od Mexika, Ukrajiny a Iráku až po Súdán nebo Jemen. Samotných lékařů či zdravotnických pozic je v organizaci, která poskytuje zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních oblastech, po přírodních katastrofách a při epidemiích, asi jen polovina. Bez odborníků v oblasti lidských zdrojů, financí, zásobování a bez dalších technických profesí by se totiž projekty ve více než sedmdesáti zemích světa neobešly.

celý článek

VERONIKA KALLAUSCHOVÁ: Když je někdo produktivní a chce, vše ho naučíme


Představte si firmu plnou techniků. Máte? A teď si představte drobnou mladou holčinu, která rozhoduje o jejich přijetí do firmy, zaškolování a progresu. Jestli se vám to aspoň trochu povedlo, pak máte obrázek společnosti Backbone s.r.o. a její personalistky Veroniky Kallauschové, která je sama živým důkazem toho, že zdání klame a předsudky je lepší raději hodit do koše.

celý článek

Ztracená generace nebo skrytý potenciál? Co s dětmi, které se nedostaly na střední


Nadcházející generace, která právě skončila základní školu, se ocitá v obtížné situaci. Mnoho z nich se totiž z důvodu nedostatku kapacit nedostalo na střední školy s maturitou, což jim odepře možnost získat tradiční vysokoškolské vzdělání. Na trhu práce se tak v budoucnu objeví značné množství mladých lidí, kteří nebudou disponovat vysokoškolskými tituly. Tento vývoj vyvolává otázku: Není na čase změnit náš pohled na důležitost dosaženého vzdělání?

celý článek