Z PRAXE: Jak české firmy bojují s předsudky v náboru

Předsudky v náboru. Kde se berou, co mohou způsobit a jak s nimi pracovat? Zeptali jsme se několika našich klientů, jestli se oni sami v roli kandidátů s předsudky setkali, jestli si uvědomují, že jejich vlastní pohled na kandidáty může být předsudky ovlivněný, a jak se dívají na to, když se říká „mladí nechtějí pracovat“.

Tento článek vyšel ve 33. čísle časopisu DOBRODRUŽSTVÍ PERSONALISTIKY.

1. Setkali jste se s nějakými předsudky, když jste byli v pozici kandidáta? Pokud ano, s jakými?
2. Pozorovali jste při náboru zaměstnanců, že máte vy sami nějaký předsudek? Jaký to byl a jak jste se s ním vypořádali?
3. Jak může člověk podle vás rozlišit předsudek od reality?
4. V poslední době se nejvíce mluví o tom, že současná mladá generace nechce pracovat. Myslíte si to také?

Přemysl Škaloud
ředitel společnosti MYERS Group s.r.o.

1. Naštěstí nesetkal, a to hlavně díky tomu, že jsem na pozici kandidáta byl pouze jednou. Svou pracovní kariéru jsem začínal v rodinné firmě a po krátkém odskočení do korporátu jsem si už byl vždy sám vlastním šéfem.

2. Bohužel mám velmi špatnou zkušenost s mladými lidmi, kdy nám při rozjezdu společnosti MYERS skupina mladých obchodníků málem položila celou firmu.

Není to vyloženě předsudek, spíše jsem u mladších kandidátů více na pozoru. Náš obchodní tým v MYERS je složený převážně z obchodníků ve věkové skupině padesáti a více let. Skvěle nám to funguje, protože naši zákazníci chtějí zkušenost a stabilitu, a to se získá hlavně tak, že má člověk už něco za sebou nejen pracovně, ale i v životě.

3. Ke každému uchazeči přistupovat individuálně, neházet jej do jednoho pytle k ostatním, ale dát si tu práci člověka poznat a udělat si obrázek. Stojí to za to, protože i my jsme našli mezi mladými toho „jednorožce“, který je pro naši firmu obrovským přínosem. V Performii mi jednou řekli, že životopis je pouze vizitka se jménem a telefonním číslem uchazeče, a já se toho úspěšně držím.

4. Koresponduje to s mou předchozí odpovědí, nedá se to paušalizovat. Myslím si, že více než věk o tom rozhoduje výchova, v jakém prostředí člověk vyrůstal a žije, jestli má „vnitřní motor“, který ho posouvá dál. Navíc z vlastní zkušenosti vím, že i mezi staršími je spousta lidí, kteří nechtějí pracovat a jen se nechají vézt ostatními na „káře“.

Jaroslav Belza
jednatel společnosti JB s.r.o.

1. Ano, v mém prvním zaměstnání jsem se setkal s předsudkem, že dokud nebudu mít dostatek zkušeností z práce, nemohu být dobrý technik. Nakonec jsem z práce po čtyřech měsících odešel.

2. Ano, setkávám se nejčastěji s tím, že u mladých lidí není možné ověřit referenci, protože nemají srovnatelné pracovní zkušenosti. 

Snažím se rozšiřovat povědomí o tom, že reference nemusíme sbírat jenom v pracovní rovině. Současně se také potýkám s předsudkem, že mladí brzy odejdou na jiné místo, jen co se něco naučí. Učinil jsem rozhodnutí, že jedním z účelů existence naší společnosti je právě učit.

3. Jednoznačně ověřením výsledků. Je to velmi dobrý nástroj k tomu, jak rozeznat předsudek od skutečných vlastností kandidáta.

4. Na úpadek morálky u nadcházející generace si generace předešlá stěžuje už od nepaměti. Myslím si, že motivace k práci mnohých lidí se mění. Za první republiky a dříve to byl hlad, za socialismu hrozba konfliktu se zákonem. Nyní už tyto hrozby naštěstí neexistují. Je proto zejména pro starší generaci náročné pochopit, že odpověď na otázku „Proč mají mladí lidé pracovat?“ je třeba hledat zejména v pohledu mladší generace.

Rozhovor připravila: Barbora Berková

Rozhovor byl pořízen v červnu 2023.

Foto: archiv dotazovaných, canva.com