Během posledních pár měsíců jsme měli možnost pozorovat různé reakce našeho okolí. Někteří lidé měli strach, byli jako opaření, někteří panikařili a dělali rozhodnutí, která s odstupem času byla přinejmenším zbytečná. Jiní se zase až moc „netrápili“ a propásli tím příležitosti a další zas svým přístupem příjemně překvapili a přispěli k lepšímu zvládnutí celé situace. Tohle celé souvisí mimo jiné i se sebedůvěrou. Na čem je taková sebedůvěra lidí postavená a proč ji Češi nemají moc velkou? Možná budete překvapeni.


Součástí našeho efektivního know-how pro budování týmů je nástroj odhalující sociální masku kandidátů, který naši klienti znají pod názvem U-test („U“ představuje anglické slovo „understanding“, tedy opravdové porozumění). V rámci našeho on-line systému týdně uskutečníme na 700 testů a v rámci České republiky jsme za dobu existence Performie udělali více než 260 tisíc všech druhů testů.

Stovky šéfů i personalistů jej používají dlouhodobě, a když jsme se jich zeptali, jak by jednoduše popsali tento nástroj, tři nejčastější přídavná jména byla: spolehlivý, vystihující, nápomocný. A díky výsledkům právě tohoto testu můžeme říci, že právě sebedůvěra se u Čechů za posledních 15 let poměrně výrazně zvýšila. A to je dobrá zpráva. Co to ale sebedůvěra vlastně je?

Co je to sebedůvěra?

Vlastností a jejich kombinací je nespočet, ale většina uživatelů U-testu oceňuje konkrétně pozitivnost. Pozitivnost je zároveň ta, kterou by rádi zlepšili u svých současných zaměstnanců, a to spolu se zodpovědností

Toto je velmi důležité, protože právě tyto dvě vlastnosti – pozitivnost a zodpovědnost ukazují na míru sebedůvěry, kterou osoba má. Proč právě sebedůvěru ovlivňuje míra pozitivnosti a zodpovědnosti? Trochu si to rozeberme.

Pod pojmem pozitivnost není pouze usměvavá tvář nebo někdo, kdo má stále dobrou náladu. Je to spíše vnitřní postoj a naladění osoby. Je to schopnost vidět i v náročných situacích jednoduchá řešení a věřit v dobrý konec,
i když je tlak okolností spíše negativní. Není to o tom, nevidět problémy nebo rizika, je to o tom, být schopen se
i po nezdaru nebo špatné zprávě znovu dostat do akce a pokračovat dál.

Víra v sebe sama a své schopnosti v tom hraje roli. Avšak nejde zde ani o přehnanou sebelásku nebo tendenci sám sebe přeceňovat. Mluvíme tu o pozitivnosti, která je přiměřená a osoba ji využívá přiměřeně k dané situaci. Neobává se, pokud k tomu není reálný důvod, a díky tomu neztrácí příležitosti ani energii. V těžkých časech může na chvíli ztratit dobrou náladu, ale celkově se snaží hledat řešení, do kterých se následně pouští v praxi.

Lidé s dobrou úrovní pozitivnosti se pak liší od těch, kteří jsou spíše pesimističtí, kteří místo řešení hledají problémy a důvody, proč něco nejde. Často sami sobě nevěří, což souvisí s předchozími selháními nebo útlakem, kterého se jim dostávalo z jejich okolí a který způsobuje právě dlouhodobé podceňování. Když si vybavíte opravdu úspěšné lidi kolem sebe, většinou to nejsou vnitřní pesimisté, je to tak?

Jak souvisí zodpovědnost se sebedůvěrou?

Zodpovědnost zase není jen o tom, že chodíme včas a v zásadě plníme sliby. Nikdo není neomylný. Zodpovědnost tedy není o tom, neudělat nikdy chybu, ale o tom, jak se k chybě nebo nějaké náročné situaci postavíme. Lidé s vyšší zodpovědností jsou zpravidla „tvrdší“ v tom smyslu, že ustojí tlak, kritiku nebo selhání.
A i v době, kdy jsou pod velkým tlakem, nebo prožijí velký pád, dokáží sami sebe rychle opět postavit do pozice příčiny, tedy velmi rychle věci okolo sebe zase vezmou do svých rukou.

Naopak lidé, jejichž opravdová zodpovědnost je menší, mají tendenci nepřiměřeně zdramatizovat každý nezdar, obviňovat okolnosti nebo ostatní z toho, co se jim děje, a díky tomu zůstávají zbytečně dlouho v pozici efektu, tedy toho, kdo nemá situaci či věci kolem sebe moc pod kontrolou. Jsou „křehcí“ a snadno se sesypou.

„Ať už byla tato výchova myšlena jakkoli dobře, výsledkem je, že má většina Čechů tendenci se podceňovat. Často se nepouští do věcí, pro které mají potenciál, protože si nevěří. Neustojí tlak a raději volí snazší cestu, která ale zcela míjí jejich opravdové sny.“
Lucie Spáčilová, výkonná ředitelka ve společnosti Performia, spol. s r.o.

Pokud jsou obě vlastnosti v dobré a zároveň přirozené míře (více o hodnotách a detailech jednotlivých vlastností se dozvíte na našem klíčovém semináři), je to skvělé. Osoba je zdravě sebevědomá, netrápí se a není vztahovačná, pokud to není potřeba a pro zaměstnavatele je stabilním členem týmu, i když se svět okolo tak trochu zbláznil.

Možná právě odběratelé odpadávají jako mouchy před bouřkou, možná zákazníci tvrdě požadují slevy, možná ruší velké zakázky, anebo je mnohem těžší získat zakázky nové. V takové době oceníte někoho, kdo si udrží sebedůvěru, hledá řešení a zbytečně nedramatizuje. Není to o tom, že by byl jako robot a jen naprogramovaně pokračoval dál, je to o tom, že je schopen čelit dané situaci a místo emocionálních projevů raněné labutě, jde konstruktivně po opravdovém řešení. Jen tak nedává slevy, nesnižuje impulsivně svoje cíle a nezačíná hledat jinou, mnohem snazší práci, kde nebude muset čelit tlaku. Prostě zůstává plně na palubě a chopí se vesla.

Spousta lidí si myslí, že být skromný, podceňovat se a nebýt ambiciózní je bůhví jak šlechetné a obdivuhodné. Doopravdy je to jen důsledek mnoha selhání v minulosti nebo výchovy, kdy nám rodiče v dobrém ukazovali všechny ty naše nedokonalosti, předem nás připravovali na selhání a celkově se snažili z nás vychovat spořádaného a skromného člověka.

Ať už byla tato výchova myšlena jakkoli dobře, výsledkem je, že má většina Čechů tendenci se podceňovat. Často se nepouští do věcí, pro které mají potenciál, protože si nevěří. Neustojí tlak a raději volí snazší cestu, která ale zcela míjí jejich opravdové sny.

Až náročné chvíle vám ukáží, co v nich je

Sebedůvěra má jedno zákoutí – může být totiž falešná. Někteří lidé vypadají rozhodně, sebejistě, průrazně, ale doopravdy jsou slabí. Mají spoustu řečí a plánů, ale jakmile čelí většímu tlaku, vzdají se nebo dramatizují tak, že veškerou energii, kterou by mohli věnovat řešení, vyčerpají na samotnou dramatizaci a skončí tam, kde začali. Pro tento případ používáme výraz „americký syndrom“. Silné řeči a velké svaly, ale uvnitř extrémně zranitelný.

Jiní lidé zase na první pohled vypadají celkem neprůbojně a vedle výše zmíněných „svalovců“ mohou působit nevýrazně. Doopravdy je v nich však právě ta důležitá vnitřní „tichá síla“. Sebedůvěra, která se projeví právě v náročných časech, v době, kdy už nestačí silácké řeči, ale je čas na činy, je „svalovec“ v koncích a „tichá síla“ dělá zázraky.

Pozitivnost a zodpovědnost nepoznáte na pohovoru snadno, a dokonce ani, když s takovým člověkem spolupracujete. Pomocí našeho U-testu Vám můžeme pomoci zmapovat, jestli u člověka převládá americký syndrom nebo tichá síla. Můžeme vidět, s čím přesně je potřeba osobě pomoct nebo na co a jak se zaměřit, aby se osobnost „tiché síly“ podpořila a posílila. A zjistit můžete i mnoho dalšího.

Pokud jste majitel nebo ředitel společnosti, máme pro Vás možnost vyzkoušet si U-test zdarma.

Zdroj fotografií: freepik

Poznejte více sebe a své zaměstnance. 


Vyzkoušejte si náš U-test. 


O autorovi článku

Lucie Spáčilová

Již od založení firmy má na starosti vývoj produktů, kvalitu a celkovou expanzi a životaschopnost společnosti. Práci bere jako hru a Performia je tak trochu její dítě.

KATEŘINA KREJČÍ: Tým nemůže fungovat, pokud nechceme rozumět lidem


Obor stavebnictví nevystudovala, a i přesto nastoupila do společnosti SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o., kterou dnes vede jako jednatelka. Našla způsoby, jak se o oboru i lidech, které vede, dozvědět víc, a pochopila, že i její vedoucí musí lidem rozumět. Je spolurealizátorkou několika projektů, které podporují zručnost dětí a jejich kladný vztah k technickým oborům. Kateřina Krejčí rozhodně má o vedení firmy i lidí v ní co říct.

celý článek

Z PRAXE: Proč porozumění lidem zlepšuje manažerské schopnosti


Zapomeňte na ohraná klišé. Rozumět lidem není jen o vytváření společenských vztahů. Je to o odhalení potenciálu každého jednotlivce ve vašem týmu, je to společná cesta k cíli a je to také klíč k efektivnímu vedení lidí. Mohl by dirigent vést stohlavý orchestr, kdyby neznal dovednosti každého hudebníka? Pravděpodobně ano, ale poslouchat by se to nedalo. Stejně tak je tomu i v případě středního managementu. Zeptali jsme se několika zástupců českých firem, kteří vzdělávají své manažery právě v této oblasti, na to, co jim to přináší. Jste zvědaví?

celý článek

Jak ztratit kandidáta v deseti krocích


Boj o skvělé zaměstnance neutichl a firmy se předhání v tom, co jim nabídnout, aby je získali pro sebe. Možná i kvůli tomuto přístupu se některé organizace svým přístupem k výběrovému řízení nevědomky samy ochuzují o zajímavé uchazeče. Co dělají, že ztrácí u své cílové skupiny plusové body? Tady je deset chyb, které ve výběrových řízeních nejčastěji pozorujeme.

celý článek

5 nejčastějších chyb, které děláme v interní komunikaci


Interní komunikace je téma, o kterém se často mluví a píše, a přesto je stále žádané. Jako by mu firmy stále dostatečně nerozuměly. Základní otázkou není, jak interní komunikaci správně nastavit, ale proč se jí vůbec zabývat.

celý článek