Již přes deset let spolu pracují ve světě kancelářských a školních potřeb, který existuje od roku 1991. Jedna vede firmu v nelehkém konkurenčním prostředí ke skvělým výsledkům, druhá si vzala za cíl pustit do firmy pouze produktivní a nadšené lidi. Jak se to matce a dceři, ředitelce a personalistce, Martině Zacharové a Lucii Veverkové daří a jak se dívají na výběr lidí do firmy v době, kdy „nejsou lidi“?
 

(Tento rozhovor vyšel v časopise DOBRODRUŽSTVÍ PERSONALISTIKY v únoru 2020.)


Lucie, uměla byste jednou větou shrnout, co je cílem společnosti PAS?
LV: Naším cílem je přinášet lidem pohodlí do pracovního života prostřednictvím kvalitních, hezkých a dobře zvolených kancelářských potřeb.

Martino, řekněte mi, kdy a jak jste se vlastně dostala na palubu PAS?
MZ: Společnost PAS založil můj bývalý společník Daniel Skrbek v roce 1991. Já do firmy přišla se svou skupinou v roce 1998, kdy už jsme v tomto oboru byli rozjetí my i PAS. Tento krok považuji za šťastný, protože jsme tomu všichni vzájemně hodně pomohli a zajistili budoucí úspěch společnosti PAS.

Co se podle vás na trhu s kancelářskými potřebami od roku 1991 nejvíce změnilo a jak jste na to v průběhu těch let reagovali vy?
MZ: Ze začátku nebylo jednoduché sehnat zboží, ale byl dostatek zákazníků, což se velmi rychle obrátilo. Po devadesátém roce ještě hodně kvetla korupce, která je bohužel dodnes dost populární. Já už se před mnoha lety rozhodla, že půjdeme do obchodu eticky a opravdu dokážeme, že jsme pro zákazníky platní právě servisem, tím, co umíme, jak dokážeme poradit i posloužit tak, abychom na tu práci i na sebe byli pyšní. Přišli jsme o velkou část zákazníků, ale našli jsme naštěstí jiné

Kolik máte v současnosti zákazníků?
MZ: Těch zákazníků jsou tisíce. Dodáváme jak koncovým zákazníkům přes e-shop, tak menším velkoobchodům a papírnictvím. Nejsilnější skupinou jsou menší a střední firmy.

Martina Zacharová a Lucie Veverková, ředitelka a personalistka ve společnosti PAS, s.r.o.

Lucie, kolik má vaše firma v současnosti zaměstnanců?
LV: Počet zaměstnanců se pohybuje mezi 25 a 30.

Lucie, vy sama jste ve firmě přes 10 let. Nabízí se dnes dost populární otázka. Nenapadlo vás někdy, že byste odešla nasbírat zkušenosti jinam?
LV: Je to možná zvláštní, být přes 10 let na jednom místě, ale já jsem za tu dobu prošla téměř všemi odděleními a má práce se stále vyvíjí a stále mě baví. Myslím si, že v každé práci se dá neustále hledat něco nového a není nutné každé dva roky zaměstnání měnit. Naopak čím déle tu jsem, tím více toho znám a umím poradit, a to mě na tom baví nejvíce

Co se vám vybaví jako první, když se řekne „produktivita“?
MZ: Produktivitou začínáme prakticky všechny úvodní pohovory a už tam vyselektujeme uchazeče, kteří ty peníze chtějí mít lehce vydělané. Každý u nás ví, že není placený jen za svoji dobře odvedenou práci, ale že zodpovídáme všichni i za celkový produkt firmy. Svůj produkt zná každý člověk ve firmě, ale i každé oddělení má svůj produkt, a pokud tento produkt nenaplňuje, ihned to řešíme. Najít zákazníka je dneska těžší, ale ztratit ho je velmi snadné. A na to si dáváme pozor
LV: Je to možná zvláštní, ale já si pod tím úplně jednoduše představím člověka, který se prostě chopí práce a vykonává ji. Člověka, který nemá rád nečinnost a který si vždy práci najde, i když třeba momentálně není.

Martino, jak měříte výsledky vašich lidí?
MZ: Prakticky veškerá práce jde přes náš interní systém, takže každý vidí, kolik čeho, v jakém čase na svém oddělení vyprodukoval. Co se týče odměňování, u nás je relativně nízký základ, ale zase máme různé motivační odměny, hlavně za plnění různých „met“. Jsme obchodní firma a každý může ten obchod ovlivnit pozitivně, ale i negativně, takže se vše kontroluje a měří. Máme ale ve svém týmu jen produktivní lidi, kterým tento systém vyhovuje. Když víc dělají, víc si vydělají.

"Myslím si, že v každé práci se dá neustále hledat něco nového a není nutné každé dva roky zaměstnání měnit."
Lucie Veverková, personalistka ve společnosti PAS, s.r.o.

Lucie, kdy přesně jste začali ověřovat produktivitu kandidátů při výběrovém řízení?
LV: Na manuálních pozicích ji ověřuji od začátku, co tuto práci dělám (aniž bych znala Performii). Vždy bylo druhé kolo, kde měli kandidáti třeba půl dne pod dozorem vykonávat svoji budoucí práci (expedice zboží, rozvoz zboží a tak dále). A u kancelářských pozic jsem začala ověřovat produktivitu až po seznámení s Performií. Teprve tehdy jsem pochopila, jak se dá ověřit produktivita u asistentky, obchodníka nebo třeba účetní.

Vzpomeňte si na dobu, kdy jste ještě zaměstnance nevybírali na základě důkladného ověřování produktivity. Uměly byste srovnat, v čem se ta doba liší ode dneška, kdy to děláte?
MZ: Byla to doba „pokusů a omylů“ a bylo to hrozně drahé a časově náročné. A to byla ta doba na hledání kandidátů ještě lehčí než dnes. Dnes si to už bez dobře napsaného inzerátu, osobnostních testů, testu produktivity, vícekolových pohovorů a dalších věcí nedovedu představit. Nechceme ztrácet čas s těmi, kteří o práci nestojí, anebo na ni nemají, ale vybíráme opravdu pečlivě. I tak lidé odcházejí, ale pokud u nás někdo zvládne pracovat po dobu zkušební doby, pak už většinou zůstává roky.
LV: Výběr zaměstnanců jsem začala dělat asi před osmi lety, a to byla jiná doba. Hlásilo se dost lidí, kteří chtěli pracovat, a bylo z čeho vybírat. Kdybych v té době znala a používala to, co dnes, byla by to hračka. Dokud jsme neměli testy, vybírali jsme tak trochu „pocitově“. Dnes je nábor více profesionální a dokážeme kandidáta více odhadnout a poznat již při náboru. A změnili jsme přístup v tom, že dnes si na kvalitního člověka prostě počkáme, i kdyby to mělo nějakou dobu trvat.

Přijali jste někdy do firmy takzvaného „brzdiče“?
LV: Určitě ano. Bylo to v době, kdy jsme si říkali: „Raději někdo než nikdo.“ A to už dnes neděláme, bylo to pro nás velké ponaučení. Paradoxně i když lidé na trhu opravdu chybí, tak o to více kritéria zpřísňujeme a pečlivěji vybíráme. A zároveň dáváme více šancí lidem s potenciálem, kteří jsou produktivní, ale bez praxe. Prostě si je tu „vychováme“.

„Doba, kdy jsme ještě nevybírali kandidáty na základě důkladného prověření produktivity, byla dobou „pokusů a omylů“ a bylo to hrozně drahé a časově náročné.“
Martina Zacharová, ředitelka ve společnosti PAS, s.r.o.

Martino, jak moc by měl podle vás šéf zasahovat do výběru lidí?

MZ: Ten předvýběr by měla udělat personalistka, ale šéf by v každém případě měl být u toho užšího kola. Musí se mu ten člověk líbit, musí vědět, že tohoto člověka je ochotný řídit, měl by se typově hodit i do jeho týmu. Není to vždy jen o schopnostech, je to i o přístupu nového člověka k ostatním, zda je ochotný se nechat učit a zda je s ním i ostatním dobře.

Lucie, jak důležitá je podle vás role šéfa ve výběrovém řízení?
LV: Já jako personalistka uchazeče vyberu, prověřím a mohu ho doporučit po pracovní stránce, ale dle mého druhá a velmi důležitá věc je ta, jak si potenciální kandidát a budoucí šéf sednou, tedy jestli si ti dva umí představit, že spolu budou pracovat. I v pracovním životě musí fungovat nějaká „chemie“.

Martino, je něco, co byste doporučila českým firmám vašeho formátu? Čeho by se měly při výběru lidí do svých týmů vyvarovat?
MZ: Ať si najdou dobrou firmu, která jim ukáže, jak na to. My si před mnoha lety vybrali Performii a nelitujeme ani těch investovaných peněz, ani času, protože se nám to násobně vrátilo. Vybrali jsme díky ní kvalitní lidi. Zároveň bych jim doporučila, aby se nesnažily místo obsadit „za každou cenu“. Pokud je dobrý a spolehlivý tým, může se práce na dané pozici, kde chybí člověk, na chvíli rozdělit mezi ostatní. A také ať nezapomenou pořád „valit“ do skupiny pozitivní energii, protože peníze jsou důležité, ale na prvním místě je to, jak se člověk ve skupině cítí. Vše by vždy mělo začít od šéfa.


Profil: Martina Zacharová

Martina Zacharová vystudovala střední průmyslovou školu stavební, ale práci ve stavebnictví se věnovala krátce. Po revoluci se hned vrhla na podnikání v oboru „velkoobchod s kancelářským a školním zbožím“. Nejvíce pyšná je na to, že PAS je na českém trhu už tak dlouho (od roku 1991) a stále je o něj mezi zákazníky zájem. Je matkou Lucie Veverkové. 

Ve volném čase se věnuje různým sportům (cvičení, kolo atd.). Relaxuje dlouhými procházkami se svým mužem, vnučkou a psem.


Profil: Lucie Veverková

Lucie Veverková vystudovala obor Mezinárodní obchod na VŠE v Praze, ale již při studiu začala pracovat ve společnosti PAS, protože jen samotná teorie jí nedávala smysl a nyní je na pozici personalistky. Největší radost má z toho, že lidé, které vybrala, jsou opravdu kvalitní nejen po pracovní, ale hlavně po lidské stránce, a práce je baví. Je dcerou Martiny Zacharové. 

Ve volném čase jezdí s dcerou a partnerem na výlety a chodí na dlouhé procházky. Má ráda hory a občas i nějakou kulturu. Když si potřebuje opravdu odpočinout, chodí běhat.

Zdroj fotografií: archiv dotázaných

Pokud si chcete přečíst další rozhovory a odborné články,
objednejte si předplatné časopisu DOBRODRUŽSTVÍ PERSONALISTIKY. 


O autorovi článku

Barbora Hartmannová

Bára je kreativec v pravém slova smyslu a s nadšením se vrhá do nových nápadů. Zároveň má skvělý "marketingový čuch" na to, co nejvíce funguje, a schopnost to držet a nepustit. Jako někdo, kdo nese PR firmy, je absolutně na svém místě, protože Báru není možné nemít rád. Připravuje třeba časopis Dobrodružství personalistiky nebo články pro média a pravidelně vás seznamuje s tím, co je u nás nového.

Proč pokračovat v najímání, když ostatní propouští?


Poslední dobou jsme ve společnosti svědky zajímavého jevu, který můžeme nazvat jako kolektivní chování. To je popisováno jako výrazně odlišné od chování jednotlivce, který se rozhoduje sám za sebe bez vlivu skupiny. Emoce, kterou se vyznačovalo a stále ještě v mnohých ohledech vyznačuje chování společnosti v posledních pár měsících, je strach.

celý článek

Dvě vlastnosti, které mají vliv na vaši sebedůvěru


Během posledních pár měsíců jsme měli možnost pozorovat různé reakce našeho okolí. Někteří lidé měli strach, byli jako opaření, někteří panikařili a dělali rozhodnutí, která s odstupem času byla přinejmenším zbytečná. Jiní se zase až moc „netrápili“ a propásli tím příležitosti a další zas svým přístupem příjemně překvapili a přispěli k lepšímu zvládnutí celé situace. Tohle celé souvisí mimo jiné i se sebedůvěrou. Na čem je taková sebedůvěra lidí postavená a proč ji Češi nemají moc velkou? Možná budete překvapeni.

celý článek

TOMÁŠ TRČKA: Pro šéfy by měla být zásadní jistota, že mají lidi na správných místech


Přibližně před dvěma lety jsme pomáhali ve společnosti Emco najít toho správného člověka na pozici finančního ředitele. To, že je produktivní, má dobrou motivaci a skvělý osobnostní potenciál tehdy ještě dovršil tím, že byl ochotný dělat telefonický pohovor o víkendu v sedm ráno. Mezi 180 kandidáty jsme vybrali Tomáše Trčku a sami sobě teď gratulujeme. Tento skromný profík je dnes totiž pro společnost Emco důležitým pevným bodem.

celý článek

Najděte správného obchodníka a nespoléhejte přitom na štěstí


Někdy se u klientů setkávám s tím, že je pro ně těžké najít skutečně dobrého obchodníka. Jeho prací je „prodávat“ se a takto k tomu často přistupuje i při samotném pohovoru. Proto může být těžší rozklíčovat, zda dotyčný bude pro firmu přínosem a opravdu bude přinášet nové obchody.

celý článek