Jak zajistit dostatek kvalitních zaměstnanců? Přestaňme říkat, že „nejsou lidi“

Fascinuje vás sledovat firmy, které dlouhodobě prosperují? Já sama často přemýšlím nad tím, jak uvažují jejich klíčoví lidé, co je vede k úspěchu a jak se staví k problémům, které ostatní považují za nepřekonatelné. A všimla jsem si jednoho společného rysu, který se objevuje u opravdu výjimečně úspěšných firem. Je to zvláštní druh odvahy – schopnost nesmířit se s tím, co neodpovídá jejich představám. Možná právě tam se skrývá odpověď na otázku: „Kdo nás zachrání, když chybí kvalitní lidé?“

Tento článek vyšel ve 29. čísle časopisu DOBRODRUŽSTVÍ PERSONALISTIKY.

Každý z nás někdy prožil situaci, kdy se odmítl podřídit nepříznivým okolnostem. Mně samotné lékaři kdysi tvrdili, že nebudu mít děti. Nesouhlasila jsem – a dnes mám dvě zdravé děti. Kdysi mi také bylo řečeno, že nikdy nebudu dobrý obchodník. Opět jsem nesouhlasila, dobrého obchodního myšlení by Performia nikdy pořádně nevznikla. A podobné to bylo i s online semináři. Mnozí tvrdili, že nikdy nemohou dosahovat kvality prezenční výuky. Já i můj tým jsme s tím nesouhlasili, a tak vznikl vícedenní online program, který účastníci hodnotili dokonce lépe než tradiční variantu.

Máme vždy možnost volby?

Když máme jasný cíl, někdy se prostě musíme postavit proti tomu, co se zdá jako nevyvratitelný fakt. Pouhý nesouhlas ale nestačí, ten je jen impulsem k akci. Bez něj však nebudeme nikdy těmi, kdo drží otěže, ale těmi, kdo se nechávají vláčet okolnostmi.

Každý z nás má hranici, kdy už raději přijme „realitu“ tak, jak je. A právě tam se rozhoduje o tom, zda podlehneme tvrzení, že „nejsou lidi“, nebo zda si řekneme: ne, tohle pro nás nebude překážka.

Je to vlastně jednoduchá volba – být příčinou, nebo následkem. Úspěchy nám dodávají kuráž nesouhlasit a hledat řešení. Nezdary ji naopak berou a nutí nás přitakat všeobecné skepsi.

Je to jen úhel pohledu

Je až příliš snadné svádět problémy na něco, co údajně nejde ovlivnit. Takové argumenty vypadají neprůstřelně. „Nejsou lidi!“ – všichni to říkají, každý to ví. Ať je to pravda nebo jen mýtus, stále je to bariéra, kterou můžeme buď překročit, nebo ji přijmout jako stopku.

A přesto existují firmy, které rostou, rozšiřují své týmy a nemají nouzi o schopné lidi. Jak je to možné? Možná jen nevzaly všeobecné tvrzení jako fakt a vydaly se hledat cesty tam, kde ostatní ustoupili.

Připomíná mi to známý příběh z podnikání Tomáše Bati v Africe, kam vyslal dva své obchodníky, aby prozkoumali trh. První psal, že prodej bot je bez šance, místní je totiž vůbec nenosí. Druhý hlásil obrovskou příležitost, právě proto, že lidé boty teprve nezačali používat. Kterého z nich byste chtěli ve chvílích, kdy se něco nedaří, mít po svém boku?

Co odlišuje firmy, které uspějí?

U těch úspěšných se objevují tři opakující se charakteristiky:

• Mají tým složený z výkonných lidí, kteří se ztotožňují s účelem firmy a dobře spolupracují.

• Jejich klíčové osoby mají tah na branku, nevzdávají se a hledají řešení i tam, kde jiní vidí slepou uličku.

• Vrcholové vedení považuje budování týmu za prioritu a věnuje mu vlastní pozornost, energii i nároky.

Vše tedy začíná u postoje majitele nebo vedení. Bez jasné představy, jak má tým fungovat, úspěch jednoduše nepřijde.

Cíle jako kompas

Každá firma má svůj účel, cíle a strategii, jak jich dosáhnout. Čím jasnější je cíl, tím snazší je i plánování. Strategie se však musí měnit v závislosti na překážkách a příležitostech. Úspěšné firmy nikdy neřeknou: „To, co fungovalo dřív, už nefunguje, tak to vzdáváme.“ Místo toho zvyšují kontrolu, přizpůsobují se a hledají nové cesty.

Stejný přístup je nutný i při budování týmů. Pokud vám někdo tvrdí, že dnes už nelze sestavit skvělý tým kvůli nedostatku lidí, financí nebo atraktivního oboru, nevěřte mu. Bude to chtít úsilí, ale vzdát se hned na startu je ta nejhorší možnost.

Problémy obvykle vznikají z neznalosti, povrchního výběru lidí, slabé péče o tým a pasivního hledání kandidátů. Tyto chyby vidíme napříč firmami bez ohledu na velikost.

Ryba smrdí od hlavy

Představte si vedoucího prodeje, jehož tým začíná omlouvat nízká čísla tvrzením, že zákazníci nemají zájem, peníze nebo se jim produkt nehodí. Co by měl udělat? Přizpůsobit plán „realitě“, nebo se aktivně zajímat, co je skutečná příčina?

Ano – druhá varianta je správně. Teprve když zjistí, co je potřeba změnit, může zvrátit trend a posunout celý tým výš.

Stejné je to s náborem lidí

Proč bychom měli čekat na statistiky nezaměstnanosti, které nám oznámí, že se situace zlepšila? Získejme náskok díky odvaze nesouhlasit a hledat řešení dříve, než ostatní zvednou ruce. Proto je také nutné mít na HR pozici někoho, kdo se nevzdává a místo výmluv přináší funkční nápady.

Jak se pustit do „nesouhlasení“

• Sepište si největší překážky.

• Ty obecné (např. „nenajdeme odborníky“) přepište na konkrétní („nedokážeme najít odborníky“).

• U každé položky si řekněte: „S tímto nesouhlasím.“

• Prozkoumejte, co konkrétně děláte, jak často, kdo to dělá a co říkáte kandidátům.

• Hledejte nové možnosti, nové zdroje, nové cesty.

Připravte se, že to zabere čas a bude to chtít odhodlání. Ale budete mnohem blíže cíli než ti, kteří rezignovali a přijali realitu bez pokusu o změnu.

Text: Lucie Spáčilová
Zdroj fotografií: canva.com