Co si o práci myslí ti, co vyrostli s mobilem v ruce? Generace Alfa překvapuje
Příchod generace Z do pracovního procesu vyvolal velký rozruch. Těžko říct, jestli se jedná o skutečný problém, nebo jen o vděčné mediální téma, které zaručuje živou debatu. Generací Z to ale nekončí. Za dveřmi pracovního trhu stojí generace Alfa. První zcela digitální generace, která svět před moderními technologiemi ani nemůže znát. Jak vidí svou pracovní budoucnost? A je pro ně práce jen cesta, jak se dostat k penězům, nebo něco víc? Není nic jednoduššího než se zeptat přímo jich, což jsme také udělali.

Někteří mladí dospělí z generace alfa už za sebou mají své první brigády, a to i přesto, že jsou stále studenty.
Přestože v Performii zastáváme názor, že nezáleží tolik na tom, do jaké generace člověk spadá, rozhodli jsme se zjistit, jak se generace Alfa dívá na svůj budoucí pracovní život. Položili jsme tedy dvěma desítkám jejích zástupců několik otázek, abychom jim lépe porozuměli.
Jako generace Alfa je označovaná generace dětí narozených přibližně od roku 2010 do roku 2024. Většina z nich je tedy dnes ještě ve škole, někteří starší mají za sebou první brigády. Jejich představy o práci ale částečně reflektují i to, co vidí doma, a to je pro nás zrcadlo. A to zrcadlo zatím nevypadá vůbec špatně.
Podle Simona Tatea (Workday, APAC) má generace Alfa výraznou digitální gramotnost překonávající všechny předchozí generace dohromady. S tím se však často pojí strachy, že je tato generace neschopna komunikovat mimo technologie, a dokonce neuznává autority.
Tím, co od generace Alfa čekat v práci, se ještě žádný větší mezinárodní průzkum nezabýval. Zatím jde jen o spekulace a jejich výchozím bodem jsou hodnoty předchůdců, generace Z.
Technologie? Ano, ale…
Generace Alfa je generací, která vyrostla obklopená obrazovkami a chytrými zařízeními. Svět bez tabletů, telefonů a počítačů si neumí představit – a ani nemusí. Automaticky předpokládají, že technologie budou součástí jejich každodenního pracovního života.
Většina z námi oslovených mladých lidí ve věku deset až sedmnáct let se shoduje, že bude technologie používat celkem dost. Nikdo ale nečeká, že by za ně práci zcela odvedla umělá inteligence nebo roboti. „Asi trochu ano, ale ne nějak extra,“ vystihuje využití technologií sedmnáctiletá Viktorie, která chce být zdravotní sestrou nebo lékařkou.
„Asi dost hodně, si myslím. A čím víc tomu budu rozumět, tím lepší ta moje práce bude, když ji budu dělat s různými technologiemi,“ říká k tomu čtrnáctiletý Ondřej, který se chce pohybovat ve světě IT. Desetiletý František, který se chce stát architektem, zase vidí používání technologií ve své práci na 95 %. Naopak třináctiletá budoucí psycholožka Sophie by chtěla spíš co nejvíc pracovat s lidmi.
Ještě od nás nedostáváte každé dva týdny odborné tipy z oblasti budování týmu a výběru zaměstnanců?
Práce není sprosté slovo ani nuda
Jeden z mýtů o mladých je ten, že nechtějí pracovat. Že si představují budoucnost na pláži s mobilem v ruce a pasivním příjmem na účtu. Realita ale podle těch, kterých jsme se zeptali, vypadá jinak. Podle odpovědí je pro ně důležité, aby měla jejich práce smysl a reálně při ní něčeho dosahovali.
„Budu pomáhat lidem a menšinám měnit věci ve společnosti, vyvracet mýty, dělat osvětu atd.,“ napsala nám čtrnáctiletá Rozárie. To rozhodně nezní jako malý cíl. „Práce je pro mě něco, co mě naplňuje – obor, kterému rozumím. Ale to neznamená, že je to jednoduché,“ dodává.
Sedmnáctiletý David zase říká: „Práce by měla bavit, takže určitě zábava, ale samozřejmě žádná práce není lehká. Proto se na to musíme dívat pokorně. Bez práce by svět, jaký známe dnes, neexistoval.“ David chce pracovat v oblasti práva a už teď chápe, že se bude muset přizpůsobit potřebám svých klientů.
„Nabízet lidem místo klidu a pohody,“ říká Rozárie (12) o svém vysněném malém podniku. Malý cíl nemá ani dvanáctiletý Leo, který řekl: „Chtěl bych změnit pohled na techniku a její používání.“ A dost jasnou představu o účelu své práce má i Veronika (12), která napsala: „Chtěla bych poznat různé slavné hvězdy téhle doby a chtěla bych, aby někdy někdo řekl: ‚Jejich oblečení se k té písničce perfektně hodí. Kdo ty oblečky vymýšlel?‘ a odpovědí bude moje umělecké jméno.“

Práce může být i zábava, pokud děláte něco, co vás opravdu naplňuje.
Děti sledují. A nasávají
Vliv rodičů na to, jak děti vnímají práci, je obrovský a často opomíjený. To není žádná novinka. Je důležité si uvědomit, jak moc naše postoje ovlivňují jejich očekávání.
Chodíte domů z práce vyčerpaní, podráždění, s hlavou plnou problémů? Pak se nemůžete divit, že si děti budoucnost spojují s frustrací nebo rovnou s požadavkem na vysoký plat jako „kompenzaci“ za to utrpení.
V našem průzkumu jsme se zeptali i na to, jak děti vnímají zaměstnání svých rodičů. Většina mladých, kteří nám odpověděli, má o práci rodičů alespoň základní představu. Někteří ji popisují jako „v pohodě“, „fajn“ nebo „smysluplnou“. Patnáctiletá Margaréta ji dokonce označila za „mega cool“. Čtrnáctiletý Radek přiznal, že jeho rodiče vydělávají dost peněz, ale že jeho by taková práce nebavila.
A co bude dál?
Generace Z už se ve firmách zabydlela, dochází k dialogu mezi generacemi a obě strany hledají cestu, jak spolupracovat. Teď ale přichází čas Alfy. A ta, zdá se, přinese do pracovního prostředí novou energii.
Odpovědi zástupců generace Alfa nám ukazují, že i přes digitální prostředí a technologické možnosti stále touží pomáhat, něčím přispívat a vidět za svou prací smysl. Někteří samozřejmě považují peníze za důležitý přínos práce. Nikdo z nich ale neodpověděl bez toho, aniž by dodal, že má jeho práce někomu pomáhat nebo ho alespoň bavit. Pro některé z nich je představa stálé práce ještě příliš daleko, nejsou ale ke svým vyhlídkám lhostejní.
I když jsme se zeptali jen hrstky zástupců generace, která se za chvíli objeví na pracovním trhu, jsem ráda, že to nedopadlo vůbec zle.
Text: Barbora Berková
Foto: canva.com
Jak ale doopravdy poznat, zda budou kandidáti pracovití?
Ať už jsou z generace Z, alfa nebo jsou to mileniálové, odpověď naleznete na našem semináři Jak vytvořit a udržet skvělý tým.