Lidé se testů osobnosti nebojí, štve je ale chybějící zpětná vazba
Introvert a jeho svět, Syndrom vyhoření , Manipulátor - tři nejposplouchanější epizody našeho podcastu O lidech. Svědčí to o tom, že mnoho lidí téma osobnost zajímá.
Přesto jsem se už mnohokrát setkala s kritikou testů osobnosti. Proč z nich lidé mají obavy a co mohou šéfové a personalisté udělat lépe? Právě na to jsme díky krátkému průzkumu získali odpovědi.
Tento článek vyšel ve 37. čísle časopisu DOBRODRUŽSTVÍ PERSONALISTIKY.
„Všemi fyzickými testy i IQ testem jste prošel, ale nemůžeme vás vzít. Vyšlo nám tu, že jste moc svéhlavý,“ to slyšel Pavel, který se hlásil do jednoho z útvarů, jenž má za úkol zasahovat u krizových událostí. „V druhém kole výběrového řízení jsem vypadl z důvodu nevyhovujícího osobnostního profilu pro tým,“ popisuje Jiří svou zkušenost s testy osobnosti při hledání nového zaměstnání. „Z testu vyšly výsledky, se kterými jsem nesouhlasila, neviděla jsem se v nich. Nikoho nezajímalo, kdo vlastně jsem, připadala jsem si jako nějaké číslo,“ říká o své zkušenosti s jinými testy Jana.
Tak zní tři vyjádření z mnoha, která jsme získali od dotázaných v průzkumu k testům osobnosti. Není divu, že mají lidé z testů obavy. Stačí jen jedna krátká zkušenost a už se jim raději vyhýbají. Jak to tak se špatnými zkušenostmi bývá, prostě je už podruhé prožít nechceme, a tak si často odepřeme i to, co by nás v příštím pokusu mohlo opravdu posunout.
Není to zas tak špatné
Pokud používáte k výběru zaměstnanců nebo koučinku stávajícího týmu dotazníky osobnostního potenciálu, možná teď máte trochu sevřený žaludek a říkáte si: „Jestli já ty testy raději nevynechám!“ To by byla chyba. Rozhodně to není tak hrozné, jak se vám teď může zdát. V průzkumu jsme na toto téma našli i úplně opačné pohledy. „Pochopila jsem, proč se mi dějí některé věci v životě, a začala jsem na sobě pracovat. Líbilo se mi to i přesto, že to byla tak trochu tvrdá realita,“ popisuje jeden z nich.
A s Pavlem z úvodu to nakonec taky dobře dopadlo. Své výstupy zaměstnavatel nakonec přehodnotil a vzali ho.
Při výběrových řízeních se setkáváme s obavami, aby výsledky testů nebyly špatně použité, aby to nebylo to jediné, co o přijetí rozhodne, aby si zaměstnavatel uvědomoval, že osobnost není neměnná, nebo s obavami o to, co bude s uchazečovými osobními údaji a názory. A právě proto mě výsledky krátkého průzkumu mezi uchazeči a zaměstnanci překvapily. Celých 29 % dotázaných uvedlo, že výsledky testů naprosto seděly s tím, jak sami sebe v té době vnímali. Dalších 42 % pak napsalo, že výsledky na ně seděly z větší části. Celých 34 % pak popsalo testy osobnosti jako užitečný nástroj k rozvoji potenciálu lidí a dalších 38 % uvedlo, že některé testy mohou být užitečné. To už není tak špatný výsledek, že?
Průzkumu se zůčastnili absolventi různých osobnostních testů, které jsou dostupné na českém trhu.
Ještě od nás nedostáváte každé dva týdny odborné tipy z oblasti budování týmu a výběru zaměstnanců?
Největší strašák není samotný test
Pokud uchazečům nebo svým lidem dáváte osobnostní dotazníky, určitě si dejte pozor na jednu věc. Na zpětnou vazbu. 23 % otestovaných v našem průzkumu nedostalo žádnou zpětnou vazbu. A to tedy rozhodně není málo. Je to zároveň nejčastější minus, který respondenti v průzkumu uváděli.
„Když jsem požádala o vyjádření k tomu, co bylo v dotazníku špatně, co to tedy o mně vypovídá, bylo mi sděleno, že tyto informace firma podávat nesmí. Ani bych tam pracovat nechtěla,“ říká Kateřina.
Chápu, že dát zpětnou vazbu každému, kdo se výběrového řízení zúčastní, je někdy skoro nadlidský výkon. A rozumím tomu, že sednout si nad výsledky personálního auditu se všemi zaměstnanci je obrovsky časově náročné. Nepředáním zpětné vazby si ale nejen znepřátelíte uchazeče nebo kolegu z týmu, ale také pracujete na negativním PR firmy a ovlivňujete třeba i příliv nových šikovných lidí do týmu.
Najděte si dvě minuty a napište kandidátovi aspoň tři věty. A pokud testujete vlastní lidi, dělejte to vždy s vědomím, že zpětná vazba je pro ně rozhodně něco, co může posunout celou firmu kupředu. Uslyšíte pak třeba toto: „Na některých věcech, ve kterých jsem dříve pokulhávala, jsem zapracovala a posunulo mě to dál.“
Osobnost není všechno
Teď už jste se možná utvrdili v tom, že testy osobnosti mají smysl. Těžší už je vybrat ty správné a použít je v pravou chvíli. Pro takový případ je na místě dodat ještě jednu důležitou informaci. Osobnost není všechno!
„Už jste se setkali s někým, kdo nebyl nejpříjemnější, nejrozumnější nebo s ním nebylo zrovna jednoduché pořízení, ale kdo firmě přinášel opravdu mnoho? A už jste viděli i někoho velmi milého a sympatického, kdo nedokázal nic hodnotného vyprodukovat? Tak přesně takhle je třeba k osobnostním testům přistupovat. Výsledky a produktivita jsou číslo jedna, test osobnosti pak až na dalším místě pomáhá lépe porozumět tomu, jak bude člověk pracovat,“ shrnuje celé téma testování osobnosti ředitelka společnosti Performia Česká republika Lucie Spáčilová.
A já už jen dodám, že rozumět lidem je snazší, než jste si mysleli. Stačí nás poslouchat v podcastu O lidech, který vznikl proto, abychom nejen šéfům a manažerům českých firem, ale každému, koho zajímají lidé, pomohli lépe porozumět lidské osobnosti a lidskému potenciálu.
(pozn. autora: Všechna jména v článku jsou smyšlená. Průzkum byl anonymní.)
Text: Barbora Hartmannová
Foto: shutterstock.com
Chcete se dozvědět něco o testu, který používá Performia?
Autor článku
Barbora Hartmannová
Bára je kreativec v pravém slova smyslu a s nadšením se vrhá do nových nápadů. Zároveň má skvělý "marketingový čuch" na to, co nejvíce funguje, a schopnost to držet a nepustit. Jako někdo, kdo nese PR firmy, je absolutně na svém místě, protože Báru není možné nemít rád. Připravuje třeba časopis Dobrodružství personalistiky nebo články pro média a pravidelně vás seznamuje s tím, co je u nás nového.
