Jak zajistit psychické zdraví zaměstnanců? Možná stačí jen práce

Asi nikdo už dnes nevěří v život bez mráčku. Chápeme, že problémy k životu patří. Navíc pocit štěstí samotný je vlastně založen na tom, že takové problémy překonáváme. Abychom byli šťastní, potřebujeme problémy, protože život bez jakékoli překážky k překonání by byl vlastně jen „suše spokojený“. Jak ale přistupovat k problémům našich zaměstnanců? Jak jim pomoct, aby byli co nejvíce v pohodě a mohli pracovat?

Rozhovor vyšel v časopise HR Forum. 

Období blahobytu je skvělé, ale má jednu velkou nevýhodu. Lidé si odvyknou čelit bariérám, překonávat překážky, a tak také méně věří ve své schopnosti a svou schopnost věci kolem sebe měnit. Proto pokud se doba blahobytu změní v dobu, která předkládá jeden problém za druhým, v níž média chrlí špatné zprávy a nepěkné vyhlídky, je mnohem těžší udržet si psychickou pohodu.

Je nesmysl chtít po lidech, aby se tvářili, že se nic neděje, aby se usmívali za každou cenu. Ale je také nutné udržet je v dobré mentální kondici, aby byli schopni životu doopravdy čelit. Jako zaměstnavatelé už víme, že kromě té tělesné stránky máme ve firmě plně také celou osobnost s jejími skvělými dovednostmi a pozitivní energií, ale také s jejími chybami a stresory.

Opečovávání nefunguje

Nejeden podnikatel na vlastní kůži zažil, že přístup jednotlivých lidí v týmu ovlivnil celkový výsledek firmy. A i proto je toto oblast, kterou je potřeba se zabývat, které je třeba aspoň základně rozumět.

Současné rady některých odborníků jsou ale bohužel často zavádějící, nefunkční a někdy i škodlivé. Proto si dovoluji říct „Vykašlete se na psychické zdraví vašich zaměstnanců.“ Není to myšleno doslova, pohoda vašich lidí by vám neměla být ukradená, z praxe ale vidím, že firemní psycholog nebo kouč není vždy to, co člověku efektivně navrátí jeho psychickou rovnováhu. Dokonce ani snaha o dokonalé prostředí plné květin, relaxačních zón, možnost pracovat jen čtyři dny v týdnu nebo možnost si dát šlofíka kdykoli chcete, nebývá tou nejlepší cestou ke spokojenému a produktivnímu zaměstnanci.

I proto, že často pozoruji úspěšné i méně úspěšné pracovní týmy, si troufám tvrdit, že by se firmy neměly snažit své zaměstnance psychicky léčit, bavit nebo opečovávat, měly by je spíše psychicky otužovat a uschopňovat v tom, aby dokázali lépe čelit problémům a výzvám, které nás všechny čekají. A proto tu uvádím tři nejpodstatnější faktory pro psychickou odolnost zaměstnanců.

1. Hodnotná práce jako terapie 

Výsledky! Možná se to od nás zdá až trochu moc urputné, ale opravdu je to tak jednoduché, životem prověřené. Když člověk dosahuje dobrých výsledků, cítí se dobře. Jeho osobní morálka je na vysoké úrovni. Hotové hodnotné věci člověku poskytují určitý pozitivní odstup, díky kterému může lépe vidět rozdíly mezi drobnostmi, a tím být ještě efektivnější, profesionálnější a analytičtější. 

Když někdo odvádí skvělou práci, musí čelit nejrůznějším bariérám. Za následný úspěch získá kromě odměny a pochvaly šéfa také větší víru v sebe sama. Ve své vlastní schopnosti věci zvládat.  

Možná jste si podobných efektů všimli u dětí. Pokud je necháte (někdy trochu přinutíte) pomáhat, mají ze sebe dobrý pocit. Jejich morálka obecně stoupne a fungování s nimi je jednoduše bezproblémové. Naopak tam, kde jim dopřejeme ten luxus „nicnedělání“ a tolerujeme jim to, koledujeme si o neadekvátní reakce, hádky a napjaté situace na denním pořádku.

Takže snaha být hodný, udělat pro své děti vše a vyžadovat od nich jen minimum vyústí v pocit marnosti a nevděčnosti. A pak nám dojde trpělivost a nastolíme „tvrdý režim“, děti jsou v šoku a nechápou, co se vám tak najednou nelíbí. Úkolem rodiče je způsobit, že bude dítě samostatné a soběstačné. A toho může dosáhnout, právě když způsobí, že za sebou uvidí výsledky a bude nápomocné. A u zaměstnanců je to velmi podobné.

Úkolem šéfa není postarat se o zaměstnance, způsobit, že nemá žádné problémy a dělá jen to, co ho baví, výměnou za plný servis a maximální plat. Nejen, že to není reálné, pokud vaše firma sídlí na této planetě, ale také to vůbec není žádoucí. S takovým zaměstnancem by totiž brzy nebylo k vydržení. Stejně jako s puberťákem, který vás nemůže vystát, a přitom bez vás nepřežije.

Úkolem šéfa je způsobit, že budou jeho lidé v plné produkci, budou mít skvělé výsledky na svých postech a budou plně přispívat týmu a celé firmě. Za to samo sebou dostávají odměnu ve formě odpovídající mzdy, proplácené dovolené, kvalitního vybavení, příjemného pracovního prostředí, vzdělávání, podpory a pomoci od šéfa i kolegů a v neposlední řadě také možnost seberealizace.

Klíčem je jakási optimální výměna. Pokud jako šéf dopustíte, že zaměstnanec nepřispívá dostatečně, a přesto měsíc co měsíc dostává plnou podporu a odměnu, stejně jako zaměstnanec, který produkuje naplno, koledujete si o problémy. Snížení odměny, odmítnutí pomoci nebo speciální podpory v případě, kdy zaměstnanec nevytváří takovou produkci, jakou očekáváte, je možné. Lepším řešením je však způsobit, že takového člověka k výsledkům přivedete. To je úkol šéfa. Aby toho byl schopen, musí si všimnout, že někdo neprodukuje optimálně, porozumět tomu, co za tím je, a velmi jednoznačně a zároveň empaticky pomoct zaměstnanci opět dosáhnout požadované úrovně produkce a tu dál očekávat.

Pamatujte, v zásadě produktivní lidé nesnáší, když nemají výsledky. Očekávají, že věříte v jejich schopnost je mít, a že je od nich budete vyžadovat.

2. Pocit marnosti a sebestřednost nahraďte napojením na účel

Známým faktem je, že právě motivace je tím hlavním zdrojem energie pro cokoli. Představa, že jsou zaměstnanci motivováni, a tedy ochotni dát energii do práce jen v období, kdy jim na jejich bankovním účtu přistála mzda nebo těsně poté, co dostali pochvalu od šéfa, je frustrující. Jistý typ lidí to takto opravdu má. Práce s nimi bývá náročná a udržet jejich imunitu je namáhavé. Občas je přepadne viróza „jinde je to lepší“ a šéf má o zábavu postaráno. Ale pokud máte ve svém týmu zaměstnance, kteří jsou na tom s úrovní motivace lépe, máte možnost dodávat jim zdroj energie neustále.

Představte si účel firmy (to, proč firma existuje a funguje) jako elektrickou síť, která vede do všech kanceláří, na všechna pracoviště a ke každému zaměstnanci. Jestliže se vám povede připojit každého jednotlivého zaměstnance k této síti a zajistíte, že touto sítí bude neustále proudit energie, získáte obrovskou ochotu pracovat a spolupracovat pro celou firmu.

Energie je vlastně neustálé předkládání základního hodnotného účelu společnosti a jejích efektů. Možností, jak takový účel spolu s jeho důkazy o naplnění dostat k lidem, existuje nekonečné množství. Omezením je zde jen motivace zdroje, tedy nejvyššího vedení společnosti. 

Přípojky pro každého jednotlivého člena týmu jsou vlastně jakési porozumění tomu, jak přímo on ze své pozice přispívá k naplňování účelu společnosti. I toto je úkolem šéfů. Měli by zajistit, že přípojky budou funkční, že tedy lidé budou rozumět svému přínosu. Pro lidi je velmi psychicky náročné věnovat se vytrvale den po dni něčemu, co jim nedává smysl. 

Pokud neproudí sítí energie nebo lidé nejsou do sítě připojeni, je imunita lidí značně oslabená. Může to pak vypadat tak, že manažer nebo personalista pobíhá po firmě a pomocí powerbanky rozpohybovává motivaci jednotlivců. Ale to už si představuji spíše jako první pomoc.Imunitu člověka ve smyslu generování energie, ochoty zvládnout vše, co přichází, a posouvání se dál můžete posilovat nepřetržitě. Klíčem je vytvořit síť a zajistit, že jsou k ní připojeni všichni.

3. Dobré vztahy jsou základem pohody i výsledků

Když zmiňuji dobré vztahy, myslím tím čisté, otevřené vztahy. Vztahy, kde je možná výměna názorů a lidé jsou ochotni převzít zodpovědnost za své činy, protože chybování není něco, co by je doživotně degradovalo. Vztahy, kde panuje zájem jeden o druhého a přirozeně vyvážená aktivní komunikace.

Je to o ochotě komunikovat a naslouchat. Jde to od nejvyšších lídrů, přes manažery až k jednotlivým zaměstnancům. Nemůžeme očekávat, že i když jsou vztahy „nahoře“ na bodě mrazu, tak „dole“ budou čisté a jednoduché.

Tak, jak negativní vztahy dokáží imunitu oslabit, tak ji naopak ty pozitivní umějí posílit. Nedořešené spory, nevyřčené myšlenky, domněnky a podobné vztahové zádrhely na sebe vážou velké množství pozornosti vašich lidí a také oslabují záměr opravdu něco zvládnout. Udržováním otevřené a zároveň podporující komunikace mezi lidmi v týmu dosáhnete toho nejlepšího prostředí. Základem je iniciování komunikace mezi lidmi a dobrý vlastní příklad otevřenosti s empatií. Tak směle do toho.

Text: Lucie Spáčilová 

Zdroj fotografií: freepik.com