Nové trendy, kam se podíváš. Jak neriskovat a zároveň nezaspat?

Také jste si všimli, že není dne, kdy by na vás neútočily nabídky k využití všech těch moderních vymožeností dneška? Měli byste být na sociálních sítích, měli byste automatizovat a také digitalizovat, měli byste kvalifikovat personál skrze virtuální realitu a možná byste měli zaměstnávat lidi jen na čtyři dny v týdnu. Něco, co znělo před lety jako sci-fi, je dnes už běžně používáno. Jak ale neriskovat a zároveň nezaspat? Nesnadná otázka, že? Pojďme se podívat na to, na čem doopravdy záleží.

Tento článek vyšel ve 30. díle časopisu DOBRODRUŽSTVÍ PERSONALISTIKY. 

Znám podnikatele, kteří riskují na maximum. Rozhodnou se a změní ze dne na den téměř vše. Někdy je to fiasko a velká chyba, ze které se vzpamatovávají celkem dlouho, a jindy je to posune na mnohem vyšší úroveň. Někdy ale v nutkavé snaze najít něco lepšího změní i to, co fungovalo. Tyto zvraty jsou náročné a jejich výsledky jsou podobné křivce, kterou opisuje horská dráha. Snaha však znamená konat, jít do každé akce a najít tu nejlepší cestu. Během těch špatných cest získají cenné zkušenosti, ale ztrácí mnoho energie a zdrojů a často je i jejich reálný posun velmi drobný ve srovnání s dramatičností, kterou musí zvládat.

Na druhé straně vidím mnohem konzervativnější přístup podnikatelů, kteří si uvykli na specifické postupy a přístupy. Drží se jich zuby nehty, a to i ve chvílích, kdy se jejich okolí dramaticky mění a vyvíjí. Někdy až tupě ignorují to, že se trh, klienti nebo kandidáti mění, a snaží se věci dělat „tradičně“. Možná mají stále nějaké výsledky, ale jejich progres je mravenčí a obávají se změnit cokoli, jako by se báli, že ztratí vše. Nikdy doopravdy nevyužijí plný potenciál a diví se, když je konkurence začne dobíhat, nebo dokonce předbíhat.

Ani jedna z těchto strategií není úplně špatná, ale z mého pohledu ani úplně správná. Již osmým rokem za sebou jsme nejrychleji a nejstabilněji expandující pobočkou v síti Performia International a mě se představitelé ostatních zemí stále ptají: „Co děláte, že tak stabilně rostete?“ Nikdy mi nepřišlo, že bychom dělali něco převratného, ale jejich otázky mě donutily si uvědomit, co že ten stabilní růst způsobuje. Pokusím se vám svůj pohled předat a vy mi dejte vědět, jestli to máte stejně.

Není změna jako změna

Na čem tedy záleží v neustále se měnícím světě byznysu, do kterého se nám ještě pletou moderní trendy ze všech oblastí, jaké si dokážete představit? Tím nejcennějším je vědomí toho, co funguje, co je opravdovým zdrojem úspěchu. To samo o sobě je potřeba neměnit a posílit. Ale to neznamená „nic nedělat“.

Posílení toho funkčního je často vlastně jakási změna. Opravdové umění je správně porozumět tomu, co je zásadní na tom, co nám funguje. Když to najdete, pak je třeba to neměnit, ale naopak posílit. Když to najdete a posílíte, podpoříte, najdete nový způsob, jak to zvětšit, odměnou vám bude výrazný progres a expanze.
Když ale nevidíte, co je ta konkrétní a zásadní věc, ten klíčový aspekt toho, proč to funguje, a jen mechanicky zabetonujete celý proces, časem zjistíte, že příležitosti proběhly kolem, právě když jste se snažili urputně udržet změnu mimo dosah. Velká škoda!
Stejně tak je to v případě, kdy díky neznalosti klíčového „co funguje“ můžete nastolit takovou změnu, kvůli které ztratíte vše, a musíte začít úplně znovu a opět objevit to, co už jste vlastně kdysi měli. Velká, velká škoda!

To se lehko řekne,  ale…

Snadno se řekne: „Sledujte, co funguje.“ Ale jak mezi všemi aktivitami vypreparovat, co to opravdu je?
Představte si, že si chcete vyladit auto k dokonalosti. Co uděláte?

1. Opravdu porozumíte tomu, co zásadně ovlivňuje výkonnost auta. Know-how.
2. Díváte se a pravidelně měříte právě ty ukazatele, které s tím souvisí. Statistiky.
3. Díky sledování zpozorujete jakékoli pozitivní i negativní odchylky od běžného stavu. Kondice.
4. Kromě toho, že zkoumáte propady ve snaze vše dostat do normálu, také analyzujete situace, ve kterých se výkon zvýšil. Rozpitváte každou okolnost a snažíte se najít, co je jinak, co je ta věc, která to způsobila. Pátrání po zdroji.
5. Díky tomu najdete jednu věc nebo kombinaci skutečností, které jsou naprosto zásadní. Nalezení zdroje nebo zdrojů.

Teď už víte, co neměnit, co držet, ať se děje, co se děje. Ale to není konec. To je začátek.

Pilotní projekt leccos zachrání

Teď je to opravdové dobrodružství, kdy hledáte a zkoušíte, co posílí, rozmnoží, podpoří a zefektivní „to zásadní“. K tomu je rozhodně dobré využít nové technologie, know-how nebo nástroje. Ne všechno bude fungovat, a proto je nutné používat pilotní projekty. Vezmete nejlepší lidi, kteří chápou, co je to zásadní, a kteří otestují v praxi to, co vymyslíte. Dáte tomu pár dnů, týdnů nebo měsíců a pak analyzujete výsledky. Díváte se jak na nárůsty, efektivitu a zisky, tak také na zachování toho zásadního. Pokud jste spokojeni, pilotní projekt rozpracujete dál a v ideálním případě také implementujete mezi standardní postupy.
Rozhodně nedoporučuji měnit, co vám funguje, jen proto, že to právě teď dělají všichni. Ale je škoda nevyzkoušet něco, co vás může vystřelit na takovou úroveň, o které zatím jen sníte. Pokud to nezkusíte z obavy, abyste neporušili to funkční, pak nejspíš doopravdy nevíte, co vám skutečně funguje.

Zapojte do toho své lidi

Veďte k tomu své lidi a budete mít úspěšnou a progresivní firmu na vždy.

„Proč to děláš právě takto?“ „Protože mi to takto bylo řečeno, když jsem před čtyřmi lety nastoupil. Tak to tak dělám.“ Taky vám někdy z podobného argumentu vstávají vlasy na hlavě? Určitě chceme, aby se lidé řídili tím, co po nich chceme a vyžadujeme. Ale také chceme, aby při práci přemýšleli nad tím, jak ji posunout v kvalitě i kvantitě dál.
A toho se dá dosáhnout tak, že budeme lidi v týmu neustále kvalifikovat. Budou tak schopnější rozpoznat opravdový zdroj problémů i úspěchů, což je mimochodem známkou velmi vysoké úrovně zodpovědnosti.
Kromě toho jsem vypozorovala, že je dobré s nimi diskutovat o tom, jakou hranici chcete překonat, co to bude znamenat pro klienta, pro vás, pro firmu a lidi v ní. Chtějte po nich víc. Není to o tom být stále nespokojený a kritický, jakýkoli úspěch je potřeba pochválit, ale zároveň je přivádějte k myšlence, že se to dá dotáhnout ještě dál. Bude je to víc bavit a zůstanou v bdělém stavu, v němž jim příležitost věci zlepšit jen tak neproklouzne.

A na závěr pro vás mám shrnující tip. Nebraňte se změnám, pilotujte nové postupy a testujte různé příležitosti. Zároveň si ale buďte jistí, že opravdu víte, co je to klíčové, co funguje.

Text: Lucie Spáčilová 

Zdroj fotografií: shutterstock.com, freepik.com